Máme to na doživotí. Život se všemi jeho peripetiemi plynoucími z nejrůznějších rolí. Svět i možnosti, které nabízí. Jen málokomu se podaří projít skříní do pohádkové země, případně vypadnout na Mars. Nebo se propadnout někam… jinam. Podobné záležitosti jsou vyhrazeny pouze literárním postavám. Když mají štěstí na správné autory, pochopitelně.
Ale to jistému výsadkáři nechybí.
 |
Major Stanislav Svarog má už nějakou dobu problémy. Manželství mu nevyšlo, doba jej nudí víc než milostné avantýry s archeoložkou a s prací to není o moc lepší. Vlny banality narušují pouze halucinace. Místo nějakého nádechu optimismu však do hry vnáší dilema, zda se uchlastat, nebo radši vsadit na experimentování s ruskou ruletou. Než se však může rozehrát peklo skrytých podtextů, společenské kritiky a existencionalistického dramatu, Svarog doslova vpadne do jiného světa a začnou se dít věci. Víc se však od Rytíře z nicoty čekat nedá.
Buškov celého Svaroga pojal jako až megalomanskou ságu a odmítá vyplýtvat veškerou munici hned v prvním díle. Díky tomu se koná především okružní jízda po nové existenci bývalého výsadkáře, po jevišti zvaném Taral a okolí. Technika mezihvězdných letů se tu snoubí s magií podávanou v nemalých dávkách, státní zřízení osciluje kdesi na hraně středověku, starověku a koloniálního panství, a život gentlemana při dvoru je zhmotněný sen snad každého muže znuděného banalitami každodenní existence.
Přesto – nebo právě proto – jsou výsledné pocity rozporuplné. Bizarní mesaliance mezi technikou a magií, vlastně spíš technika vycházející z magického základu, je přitom tím nejmenším problémem. Ve svízelnější situaci se ocitají všichni ti prakticky nesmrtelné larové, podstata kouzelnického umění i jeho vztah k jiným oblastem každodenního života, a celkové pojetí světa i prostředí. A také hlavní hrdina. Rus 20. století, voják, co projde odpoledním rychlokurzem magie a nalezne mezi rozmazlenou smetánkou cizího světa jako by náhodou vytvořené volné místečko. Aby toho nebylo málo, sem tam se v textu objeví i ďábel. Vlastně spíš o něm padne několik zmínek naznačujících, že autor ve volbě hlavního záporáka nemíří právě nízko.
Buškov si je naštěstí vědom, po jak šikmé ploše uvěřitelnosti se pohybuje. Výsledkem je trousení informací o osudu a intrikách. Možná mají všechny podivnosti logické a funkční vysvětlení. Možná také ne. Jistý je pouze fakt, že Rytíř z nicoty zahajuje celý cyklus a karty se teprve míchají. Rozdávat – o vykládání nemluvě – se bude až později.
Celá kniha stojí především na kupení otázek a záhad. Dokud se Svarog pohybuje v prostředí svého nového domova, autor jeho očima vysvětluje zákonitosti světa larů a představuje některé z budoucích klíčových figur. A protože Buškov má smysl pro ironické obraty, které mají čtenáři rádi, nejedná se o žádný nudný úvod. Pak si ovšem vzpomene, že by měl spáchat nějaký děj, aby cyklus uvedl se vším všudy, a ani to nedělá špatně. Pouze jak písmenka ubíhají a stránky mizí, ukazuje se nepříjemné zjištění. Rytíř z nicoty funguje jako pilotní díl seriálu. Samostatný příběh se nekoná; skoro vše háčkuje na pokračování, s kterými ostatně Klub Julese Verna počítá.
Znuděný major-výsadkář Stanislav Svarog, sloužící v zapadlé posádce v Mongolsku, podvědomě dychtí po boji a bitvách. Starý mongolský šaman mu pomůže dosáhnout svého. Jednoho krásného dne Svaroga do sebe vsaje příšerný trychtýř prostoru a času. Svarog se ocitne na planetě Talar, ve světě, kde žijí larové, kteří jsou velmi schopnými čaroději a jsou prakticky nesmrtelní. Žijí a vládnou ze svých létajících zámků a jejich život plyne jen v zábavě a dvorských intrikách. O život prostých smrtelníků, žijících na dole zemi, se nezajímají. Svarog patří mezi lary a jeho příchod do tohoto světa je spojován s prastarým proroctvím, které naznačuje, že právě on by mohl být katalyzátorem možných změn na Talaru. Ne všem se však něco takového líbí… (anotace)
- Svarog: Rytíř přišlý z nicoty
- Autor: Alexandr Buškov
- Překlad: Vlado Ríša
- Série: Svarog 1
- Forma: paperback
- Počet stran: 460
- Cena: 330 Kč
- Vydal: Klub Julese Vernea, 2011
