Modlitba zimního beatnika

Kerouaci, Ferlingheťi, Bukowšťí, Ginsbergové, Burroughsové, bódhisattvové a dharmoví tuláci všech zemí! Poslyšte zamyšlení kolegy, který se v dnešním globalizovaném světě snaží vykřesat nějakou tu jiskru dálek a zdání a snění. A volného asociačního myšlení.

Dívám se z okna, v břiše mě ještě hřeje poctivej burger z Bohemie, žádná hnusná klaunská náhražka, venku hoří první křehkej zimní soumrak a na všem leží sníh jako slonovinou vyšívanej indickej přehoz a kryje psí hovna na trávníku, pro který se důchodci neohli, topení mě na plný koule hřeje do chodidel, protože se mi to líbí a protože mě nezajímá, kolik mi ten vlasatej tlusťoch, co ho tu byl minulej tejden měřit a nemoh se vohnout, protože měl zjevně artrózu a tak u všech osmi topení v bytě klečel jak vypasenej svatej Václav, kterej je patron sládků a tudíž piva a to si zaslouží respekt, napálí do složenky, a vymejšlim nějaký zimní beatnický modlení nebo myšlení, možná nějaký haiku nebo jinou východní kravinu, abysme si přišli kosmopolitní a protože všichni velký proroci stejně mluvili jenom v haiku a jedenáctislabičnejch rondelech a tvrdě šli po metaforách a o přestávkách mezi žraním lístečků máty si pískali na píšťalky z fluskulí a chlupkulí a frazeologickejch zvratků a objevovali avokádo, až se z nich hulilo.

Milý zdrogovaný Bože.
Na kříži už mě to sralo.
Neměřil jsem půl metru
A církev a všichni kecali,
Když tvrdili, že nejsem
Černej.

To je tak pro křesťánka, co si myslí, že v Jeruzalémě jsou všichni asi bílí jak lilium nebo Karel Kryl, kdyby k tomu měl co říct, a kterej nepřemejšlel, jestli si Ježíš vlastně někdy vrznul, protože Bible není moc dobrej román, ta zápletka a tak, a všichni, včetně velkýho kápa zdrogovanýho Boha, furt vypadávaj z rolí a nemaj žádnou disciplínu.

Řvu Bahá- hahahá-ullá na ulici,
Protože jsem zase přebral
A v Dillí je fajn,
Hlavně všechny ty děti, co šlapou
Do školy.
A dívám se jim do duší
Očima derviše
V oranžových barvách.
Kršna sedí na ksindlu vedle,
Taky je namol.
A hulí People,
Kterej ho zvolil znepokojivě erotickým symbolem
Roku 2011.

To je tak pro mýho kámoše Lišáka, kterej je skoro pravej beatnik, ale neví o tom, a co ustavičně dokazuje, že karma se dá převrátit na ruby a ten seriál kecá, protože jeho tři cesty, po americku threeway, maj s odříkanim pramálo společnýho, a kterej by se nechal zcenzurovat asi jenom kulkou do ksichtu, a nikdy neváhá naklusat na priváty k lidem, který do rána přesvědčí o nepodstatnosti nahamouněnýho majetku, protože v tom bytě toho použitelnýho nikdy moc nezbyde a to je taky svým způsobem beat a zen, i když to nesouvisí s uhrabáváním pískoviště v zahradě, to ne, ale spíš s vytvářením pískoviště z prosklenejch dveří a zbytků toho, co bývalo záchodem, ale kam už si rozhodně nikdo povegetit s lidovkama nepude.

Před domem leží sníh,
Sif, Idunn a Frigg se koulují,
A Freya na lavičce pije čokoládu,
A mají na sobě jenom tak málo,
Co mi dovolí rozum.
Tváře mají červené zimou,
Pak se líbají a dotýkají.
A rozplynou se
S prvním zazvoněním budíku,
Který mi tvrdí, že mám státnice.

To je tak pro vás-nás fantazáky, protože se rádi zasníme, ale realita je taky fajn a když se zadaří a člověk bude mít na sebe přiměřené nároky a nebude slibovat, že napíše kdesi cosi pro fantastické planety, kterých máme v pokoji a hlavě každý celou galaxii, ale raději se bude soustředit na podstatné věci, jako jsou zeny a ženy a kámy a sútry a osvícení a paradigmata a zkoušky a haranti a práce a vypsanej Boris Hokr a skřípění zubama a hromady knih, co si nepřečtu do konce života a dobrý jídlo a nohy v teple a to je vlastně skoro všechno, na čem tady záleží, a jestli dá zdrogovanej Bůh, tak do tejdne bude mít tenhle bódhisattva ekonomickej titul a vy-my všichni pak můžeme žít blaze a vykrmovat svoje domácí zvířata a velebit Gaimana, protože já bych taky chtěl umět natahovat čas. Amen.

Delirické zápisky šílence nalezené v krabici od bot pohozené u dálnice D1 kolem dvacátého druhého kilometru směrem na Brno, v nichž bylo zabaleno černé štěně.

Martin Kužel (redaktor)