Novinky z Magic Boxu – listopad 2011 (část druhá)

Poslední DVD nálož letoška obsahuje další tři recenze žánrových placek. Tentokrát jsme se podívali na kultovního druhého Terminátora, depresivní postapo Cestu a náš nový externí spolupracovník Seržant MK WhiskeyJack si vzal osobitě na paškál Ztracené chlapce.

Terminator 2

Terminátor 2

Po zemi pokryté vrstvami lidských lebek kráčí kovová noha. Ďábelský stroj se rozhlíží po okolí, svět je zničený jaderným holocaustem, spálený a bez života. Seznamte se, naše budoucnost.

Deset let po neúspěšném pokusu zabít Sarah Connorovou, jejíž syn se jednoho krásného dne stane vůdcem lidského odporu ve válce se stroji, se v ulicích Los Angeles opět vynoří z budoucnosti poslaná robotická bestie s lidskou vizáží v modernější verzi T-1000 (jaktože T-1000 neposlali rovnou v prvním díle?), jejímž jediným úkolem je: Zabít Johna Connora. Naštěstí se zjevuje také starý známý terminátor typ T-800 s tváří rakouského kulturisty a zcela opačným posláním. Začíná boj kdo s koho, v jehož osudí není nic menšího než budoucnost lidstva.

Terminátor 2 je dnes již kultovní klasika, dost možná nejlepší sci-fi dob před Matrixem. Zároveň je to snímek, který jako jeden z mála dokázal vystoupit ze známé škatulky a minimálně se vyrovnal prvnímu dílu (v očích většiny ji dokonce překonal), přestože je jeho atmosféra, naplněná nadějí ve stroje, které je možné polidštit, docela rozdílná.

Příběh oproti jedničce zesílil v emocích, zhubnul naopak v klaustrofobní tísnivosti a depresi. Zato vizuálně opulentní akce bylo přidáno až do stavu dokonalosti – mnoho různorodých zbraní, od opakovací brokovnice upilované tak, aby s ní mohl Arnold bohorovně točit kolem zápěstí (a přesto si při natáčení málem zlomil několik prstů) po obligátní dvacetikilový rotační kulomet, více komparzistů, výbuchů a pád skutečného vrtulníku.

Jestliže někdo určuje trendy ve vývoji digitálních triků filmového světa, je to právě James Cameron, režisér prvních dvou filmů o robotech z budoucnosti. A právě druhý terminátor (stejně jako později i Avatar) představoval další významný stupeň v tomto vývoji. Do té doby neměl žádný film tak vysokou investici do digitálních triků, kterých ve filmu bylo hned na několik minut (dnes úsměvné, že?). Mnohem více se o jejich vlivu na další vývoj dozvíte z takřka pětadvacetimi­nutového dokumentu „Žádný osud, jen ten který si uděláme.“, který naleznete mezi bonusy DVD. To však není hlavní důvod, proč si jej koupit.

DVD je dvoudiskové (s působivým papírovým přebalem s vytlačenou hlavou terminátora v kovovém looku) a každá z placek obsahuje jinou verzi filmu – kinoverzi a finální režisérský sestřih, rozšířený o zhruba dvacet minut, takže se můžete potěšit několika neznámými záběry a scénami. Takovou edici si filmy jako Terminátor 2 rozhodně zaslouží.

Závěr věnuji těm, které vždycky zajímalo, jak je nejznámější Terminátorská hláška: „Hasta la vista, baby!“ nadabována ve španělštině, kde by v této podobě ze zištných důvodů ztratila říz.

Sayonara, baby.

Josef Horký

Cesta

Svět skončil. Neví se, proč.
Nejspíš za to mohla lidská pýcha. Jako za mnohé.
Popel shořelé civilizace padá na otrávenou zemi.
Zvířata už jsou mrtvá.
Každou noc slyším hřmení, jak se v lese vyvrací další stromy.
Jsem na cestě, se mnou můj syn.
Pokud on není slovem Božím, pak Bůh nikdy nepromluvil.
Jdeme na jih.

Adaptace románu Cormaca McCarthyho našimi kiny prošuměla tiše, skoro bez povšimnutí. Není to nijak lehký příběh, film se knihy drží velmi věrně – je to komorní drama o dvou hercích, v kulisách světa, který už umřel. Ani jeden z nich, ani Muž, ani Chlapec, který je mu smyslem, nemohou nijak změnit, co se stalo, protože nikdo nemůže. Na rozdíl od jiných postapokalyptických vizí ale naděje, která před nimi leží, neznamená naději na spásu světa. Je pouze nadějí otce v život, který může svému synovi darovat a prodloužit. Bez vykoupení.

John Hillcoat se svého úkolu na režisérské sesli zhostil dobře – atmosféra a pomalé tempo snímku připomínají cestu očistcem, v němž žijí lidožraví zdivočelí démoni a od ohňů na kopcích zní zvuky bubnů a šílené skřeky.

Ústřední herecké duo Mortensen a Smith-McPhee je perfektní. Zřetelně vidíte všechny hrůzy, které postupem času zarývají pařáty do těl a duší. Hlavně Mortensen dokazuje, že nejen Christian „Magor“ Bale umí kvůli roli zhubnout nebo nabrat třicet kilo. Zima, únava, strach a všudypřítomná smrt mu ťuká na xylofon vystouplých žeber paličkou povinnosti a zarputilosti. Uvěříte, že je schopen udělat všechno, i sám zemřít, jenom aby chlapce ochránil.

Kromě ústředního příběhu je do filmu naroubována vedlejší linie s chlapcovou matkou, která v McCarthyho knize akcentována nebyla – je otázkou, jestli byl další tragický rozměr ještě nutný. Cesta je především příběh o vytrvalosti, o hledání Boha a smyslu, jímž je v konečném důsledku otci vždy jeho syn. Malé jiskřičky prchavého štěstí, které oba během cesty potkají, sestávající se z chvilkového tepla nebo dostatku jídla působí v očích dnešního člověka až surrealisticky – a o to, dle mého názoru, McCarthy usiloval.

Depresivní scenérie v odstínech šedi sugestivně a nevtíravě podbarvuje hudba Nicka Cavea – natolik, že jsem si asi do poloviny filmu téměř neuvědomil, že tam je. Dvd samotné neobsahuje žádné přídavné materiály, což je trestuhodná nedbalost. Hned zkraje mě napadá, jak rád bych si vyslechl třeba McCarthyho komentář ke zfilmované verzi svého díla. Snad se v MagicBoxu polepší.

Martin Kužel

Ztracení chlapci

Santa Clara nebyla koncem osmdesátejch moc pěkný místo, to vám povídám, vašnostové. I pro našince tak trochu ke zblbnutí.

Samý ty kožený pankáči a hipísácký děti, co se menujou Měsíčnísvit a Vítrzhor a Vodpalřembo, a všechno to leze na ty divoký plážový párty, kde naolejovaná mánička řve něco na zfanatizovanej dav, a plakáty ztracenejch lidí, co šlápli na kuří voko nějakýmu zdejšímu gangu a udržujou nám nejvyšší průměr vražd na počet obyvatel v Kalifornii.

A taky ty hnusný čelíčkářský upejři, co sice nejsou tak teplý (a já můžu řikat teplý, protože mám teplýho bráchu) jako ta dvojka hošů od Neila Jordana, ale zase skoro tak teplý jako ten černej sígr, co řádil na Brooklynu v pětadevadesátym. Já bych si na ně posvítil na všechny, na grázly zubatý.

A jo eště ten zatracenej Schumacher. Né, to není ten, co si v bílým prádle frčí ve formulkách. To je ten, co svym narozením vyvolal druhou světovou a já pak musel s ocelovym ptákem na ty zasraný japončíky.

Tenhle úžasnej talent totiž natočil za svuj život dva celkem dobrý filmy, a to je jenom o třicet járů mladší, než já. Jeden, jak v něm hrál mladej Spartacus, a druhej, kterej jsem neviděl, ale prej se v něm telefonuje, což je pokrokový.

Takže za mnou přijde tenhle Joe Hotdog, co dělá dýloše na pátý, ale přes den hákuje u zdejší pobočky Trailwaysu, aby jeho holka neřekla, a že prej jestli bych nechtěl zrecenzovat nějaký dvda. Řek jsem mu, že se to menuje ddt a zrecenzoval jsem tim minulej tejden sousedova psa, protože furt v noci řval, a že toho mám ve sklepě poměrně dost.

Ale nakonec to byly ňáký filmy, tak jsem mu to odkejv, víte co, aspoň nebudou vnoučata o víkendu tolik votravovat.

Nebudu vám teda vykecávat celej děj, ale jestli jste viděli Pomstu surfujících sexy vampů v bikinách nebo jste si jí alespoň představovali, tak tohle je vono, akorát maj místo surfů nabouchaný krosky a místo bikin háro, jako kdyby Meatloafa ve dvaceti seznámili s gelem. Jinak je to skoro stejný – teda, jde vo to, že naší Santa Claru ovládaj upejři, co mezi sebe tahaj další mladý rozháraný děcka a s nima pak po nocích lověj lidi, co je naserou na promenádě. Do města přijede tenhle Billy Hollyday nebo Lloyd Christmas nebo… Michael? Jo, Micheal. A jeho malej brácha a větší máma, co se rozvedla, a jedou za tim pošukem, co vycpává vačice. No a kluci se dostanou s upejrama do styku. Teda ten starší, Michael, se s jednou dostane do styku.

Ten mladší ho potom zachraňuje. Ale ne z toho styku. A nakonec se předávkuje práškama. Jo, to už vlastně v tom biáku nebylo.

Aby bylo jasno, ty upejři maj různý superschopnosti, co se v reálu viděj málokdy. Třeba nejsou vidět, když krkolomně lítaj nad horskou dráhou, nebo maj superschopnost podlehnout útoku dvou desetiletejch spratků z komiksárny. A to ty smradi ani nejsou ze Slovenska.

Pravda byla taková, že sem je tady toleroval, dokud si ty blbouni neudělali kutloch ve starý jeskyni na útesu, kam jsem si po léta chodil ulejvat benzín a petrolej, když jsem makal pro Chevron a jezdil s cisternou. Uviděl jsem, jak tam chrápou u stropu, a vajgl mi samym překvapenim upad z pysku rovnou do kaluže tý vylitý břečky. Vylít jsem odtamtaď jak prd na náledí, ale voni chrápali až do poslední chvíle.

Jo, chápete dobře, ten film měl bejt vo mně. Jako vůbec spousta filmů v poslední době. Kdo soudnej by se ale s těma producentama hádal.

Jedinej bonus, kterej jsem postřeh, byl, že už to mám za sebou. Ale vnoučatům se to prej líbilo.

Seržant MK Whiskeyjack

Terminátor 2

Režie: James Cameron
Scénář: James Cameron, William Wisher Jr.
Hrají: Arnold Schwarzenegger, Linda Hamilton, Edward Furlong ad.
Cena: 199,–

Cesta

Režie: John Hillcoat
Scénář: Joe Penhall
Hrají: Viggo Mortensen, Kodi Smith-Mcphee, Charlize Theron ad.
Cena: 299,–

Ztracení chlapci

Režie: Joel Schumacher
Scénář: Janice Fischer, James Jeremias, Jeffrey Boam
Hrají: Jason Patric, Korey Haim, Kiefer Sutherland ad.
Cena: 199,–

Žánrová DVD recenzujeme pravidelně, přečtěte si i články o starších titulech.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď