Gandalfovo brko i Sauronovo péro už znají své vítěze!

Taky bych si rád početl, kdo to schytal.

Nominace na Saurona
Ty jsme zveřejňovat nechtěli. Byly navrženy i texty, které si ani tu nominaci nezasloužily. Každopádně nositelem bude jedna velmi známá osoba 🙂

jděte s takovými pitominami k šípku…
co vás vede k tomu, že když už udělujete tak hloupě koncipovanou cenu (negativní dojem nějaké komis o tom, umí-li někdo psát publicistické texty či ne), nezveřejňujete nominace? takže na základě jakýchsi ad hoc post coitum kritérií, podle kterých byl někdo nominován, ale nezveřejněn, někdo tu cenu získá a zveřejněn bude? lépe zostudit alespoň jednoho, ale uchránit ostatní? vyháníme azazelovi kozla do pouště? wtf? co takhle nést zodpovědnost za své činy? zvažovali jste také, jestli si určitý text podle stejného metru eventuálně “nezaslouží” skrýt nominaci do první části soutěže? 😉

tyhle dojmologické soutěže jsou scestné. vynaloženou energii přesměrujte do redakce textů, nedovolujte autorům psát stylistické, obsahové a gramatické ptákoviny (viz. jeden z nominovaných textů, kde autor /petr bouda/ doslova neví, co říká). to je pro nás, čtenáře, užitečnější. literatura je věc vkusu, takže posouzení “kvality” je stejně na každém z nás a nějaký držitel brka či péra to nezmění.

takovéhle nesmysly mě skutečně dokáží naštvat. a pak se divíme, že je komunita okolo SF, a často potažmo i fantastická literatura sama o sobě, lidem mimo ni k smíchu.

howgh.

Ono když už někdo brojí proti “stylistickým, obsahovým a gramatickým ptákovinám” a hned další slovo, které napíše, je “viz.” (takhle, s tečkou), možná by si měl koupit koště a skočit se mrknout před vlastní práh…

Pro Regise
Důvod nezveřejnění je jednoduchý. Zatímco na Gandalfovo brko vybírají své nejlepší texty šéfredaktoři a tudíž se už nominace sama dá považovat za jisté ocenění, na Sauronovo péro nominuje veřejnost. Byly tak nominovány i dobré texty, které se ale jenom někomu nelíbily svým postojem nebo názorem. Pak prostě zveřejňovat tyto nominace není fér. Je to prosté jako bulharská striptérka, jak by řekl Dave Lister.

Moc nerozumím tomu, co je na celé soutěži dojmologického. Mám pocit, že se podařil vymyslet skutečně dobrý systém, který má tři na sobě naprosto nezávislé stupně. Výběr dělají šéfredaktoři, užší výběr publicisté a o vítězi rozhodnou tři nezávislé kapacity (myslím, že Vrbenskou, Kudláče a Procházku snad nesrazíte k zemi odsudkem ani vy), bez ohledu na první dva stupně. Tohle síto, kdy v nominaci nemůže být opomenut žádný dobrý text, který se v daném roce objevil a je nemožné, aby někdo protlačil od začátku až do konce nějakého svého favorita, by nám, myslím, mohla Akademie závidět.

Respektuji, že vám nějak Petr Bouda hnul žlučí, mě třeba v minulosti taky párkrát vytočil, ale zrovna ten nominovaný text je v kontextu celkové publicistické produkce roku 2010 určitě zaslouženě mezi nejlepšími, i když tam mohou být nějaké faktické či gramatické chyby. Pokud vás děsí jeho kvalita, pak vás musím vyděsit pro změnu já konstatováním, že mnoho lepších textů ve fantastické publicistice se u nás vloni neobjevilo a váš jemnocit tak bude zřejmě urážen i nadále a to nejenom na tomto serveru, který sám patří mezi ty nejkvalitnější. Je to už, bohužel, takový osud lidí s dobrým a vyhraněným vkusem jako jste vy. Neberte to, prosím, jako nějaký ironický výsměch. Myslím to upřímně (TM Stanislav Gross).

Pokud bych měl všechny texty hodnotit já sám, tak musím říct, že mě překvapila poměrně slabší kvalita věšiny prací. Je to dáno tím, že skoro všichni autoři jsou samouci. Navzdory tomu ale v české fantastické publicistice (a ty nominace to jasně dokazují) působí mnoho mladých nadějných autorů a já doufám, že jim tahle soutěž bude sloužit jako povzbuzení do zlepšování svých kvalit.

Co se týče dalších kritik, rád bych tímto vyzval Regise a další, kteří se už do nás pouští na jiných diskusních fórech, aby se třeba oni sami vrhli do fantastické publicistiky a ukázali ostatním jak to konečně pořádně dělat. Rád je všechny příští rok uvidím mezi nominovanými.

Leoš Kyša

Regis
U recenze na nové vydání Neuromancera je to pláč na špatném hrobě. Všiml jste si té velké ikony v pravém horním rohu, která naznačuje, že se tato recenze už předtím účastnila Soutěže recenzentů? A že pokud by redaktor hrubě nepřekročil rozsah (který byl limitovaný a který možná redaktor překročil záměrně – viz diskuze u hodnocení), tak by patrně dané kolo vyhrál?
Recenze Neuromancera prošla již několika porotci, jejichž integritu a rozhodovací schopnosti nezpochybníte pouhým tvrzením, že autor recenze Neuromancera “doslova neví, co říká”. To by se poznalo dávno, porotci – jak se domnívám – nejsou slepí.
Pro sicher jste neuvedl jedinou citaci z vámi kritizované recenze, která by podpořila vaše tvrzení. Takováto kritika – byť můžete mít stokrát pravdu – je k ničemu, nebo ještě hůře, k Sauronovu péru.

(http://www.soutezrecenzentu.cz/hodnoceni – šesté kolo)

ad recenze na neuromancera. celý tenhle odstavec by zasloužil přepsat:

Druhým důvodem je bohatý Gibsonův jazyk. V prvé řadě slang používaný nejrůznějšími subkulturami, jazyk spodiny společnosti, hemžící se výrazy jako vymetáci, transplanťáci, kraváci, klump, zašívačka, horkej nášleh, taktičáci, bleskáči a podobně. Dále autor používá zkomoleniny (např. architekologie, koptéry, špatné skloňování přídavných jmen – např. Lajnovo konstrukt namísto Lajnův konstrukt), neexistující pojmy (roubování nervů, vyživovací vany, dermadisky, kyberprostorové decky, loft, syretka, šipkovka), nebo přejaté výrazy (gajdžin, hamaka, vošanovat, jakitori). Jinak řečeno, u téhle knížky si kromě představivosti rozšíříte i slovní zásobu.

v recenzi je zaměňován jazyk originálu s jazykem překladu a to soustavně. komické je, že se tu odráží i chyby překladatele, např. v originále je správně “arcology”, překlad zmršil na “architekologie”, tedy jde sice o zkomoleninu, ale ne gibsonovu. totéž gibsonovo “nerve splicing” alias “roubování nervů” v překladu, správně ovšem “transplantace”, neboť jde o regulérní, a nikoliv slangový, lékařský termín. “lajnovo konstrukt” není špatné skloňování, ale když už tak už dialektické tvoření přivlastňovacího tvaru jména. etc.

Michaelovi
když už chce psát autor recenze o tom, že se mu líbil jazyk překladu, má to říct na rovinu a ne se schovávat za rádobyprofícké “rozbory”. a je jen chabou omluvou, že o špatném překladu její autor nevěděl. již pouhým čtením tohoto překladu lze zjistit, bez zvláštního vzdělání v angličtině, že s ním není vše v pořádku (mají např. rastafariáni lokny? ne spíš dredy /dreadlocks/ atp.). v důsledku toho je pak podsouváno autorovi knihy i čtenáři recenze něco, co autor knihy nenapsal. je to ve fanovské publicistice omluvitelné jen proto, že to dělají nadšenci zadarmo ve volném čase? někdo to, pro věčné bohy, může pak chtít číst! nejen, že se s tím leze do rádia, ale ještě rozdávají ceny…

jenže, kde není žalobce, není soudce. český čtenář fantastiky, a zdá se i fantastické literární publicistiky, má totiž notně hrubou hroší kůži. české vydání rtuti od stephensona má na legii hodnocení 78 % (6 z 11 hodnocení je 100 %), zběsilá jízda od gibsona 64 %… takže to tak nějak do sebe zapadá.

děkuji bohům, že nejsem tak náročný čtenář jako Regis. Jasně zamrzí mě, když někde občas chybí písmeno. Ještě víc zamrzí, když v srozumitelném textu najdu něco, co moc smysl nedává a usodím, že je asi na vině špatný překlad. Ale stejnak většinou člověk hodnotí knihu jako celek, tak pár chyb překousne a ve většině knih, co čtu je jen pár chyb. Ale je pravda, že rtuť jsem radši nekoupil.
No a je kritika a kritika. Třeba zkousnu, když asi nejlepší kritik u nás František Novotný mírně sjede Čerpadlo 6, protože on hledá klady i zápor., Ale třeba s Regisem si nejsem úplně jistý, že je u recenzování českých knih nestranný.

To Michal Bronec
Michale, mluvíte mi přímo z duše. Škoda, že se tu nemůžu pod Vaše komentáře podepisovat. Udělal bych to 🙂

ó, to jsem si zase něco troufnul… chlapci, jako obvykle se ptám, čtete, co píšu, nebo co si myslíte, že píšu?

“když už chce psát autor recenze o tom, že se mu líbil jazyk překladu, má to říct na rovinu a ne se schovávat za rádobyprofícké „rozbory“.”

já netvrdím, že se nemá dělat nic, nevolám po nějaké absolutní dokonalosti. kde jste na to přišli? máte mě vážně za úplného blbce? jediné, co mě zajímá je, aby se to dělalo poctivě a profesionálně, i když na úrovni amatérů. snaha není ještě vše, ale to se už opakuju po sté. evidentně nepochopen. a promiň, michaeli, něco jiného je vrtat do rauvolfa, který za svůj překlad dostal zaplaceno a na prdel za chyby zaslouží, něco jiného je dobrovolnický redaktor, kterého by měl vést někdo zkušený, a když nevede, je to zkrátka poznat, a ozvat se není žádné nepřátelství, ale snaha o zlepšení.

každému podle jeho cílů, dovolím si parafrázovat bolševiky. mně nestačí fanovský nadšený přístup, mám rád, když čtením české fantastické publicistiky neztrácím čas (a nervy), optimálně se také něco relevantního dozvím 😉

tvořím, tvořím. třeba teď přednášku o biosémiotice, a překládám o sto brďo, třeba teď 500 stránkový cyklus přednášek o separačních metodách a 350 stránkový o bioanalytice, ovšem do angličtiny 😉 na překlady beletrie ani samotné psaní nemám čas, žel. i moje stará frekvence byla max pět povídek ročně.

Ale jo, ať kvete tisíc květů
Když se někomu líbí cena s pravidly “záměrně komplikovanými tak”, že je z ní vyloučena např. produkce Ikarie/XB-1, budiž mu přáno.

Já kupříkladu musím publicistům z Bratrstva Gandalfova brka™ poděkovat, že mě seznámili s autorem retrospektivního “Ani neviem, čo by som o tejto hre napísal… stačí si pozrieť nejaký ten trailer a každému bude jasné o čo ide – teda ak stihne sledovať, čo sa vlastne na obrazovke deje… nech žijú Japonci.” Ano, jen více takových perel v koruně!

to Vaněk
Ikarie/XB-1 vyloučeny nebyly, jen nestihly, jak je to napsané v textu, uzávěrku.

2 Regis
Nejsem objektivní, vzhledem k tomu, že jsem byla v širších nominacích za Fantasyu, ale i tak mi to nedá a napíšu polemický článek s tvými příspěvky. 🙂

ad. dojmologie
– systém tří kol mi přijde dobrý, každý šéfredaktor nominuje tři články, co u něj vyšly a jsou podle něj nejlepší. Pak je předvýběr nejlepších a z těch pak jiní vyberou text, který považují za ten “the best”.
Co mi ovšem přijde tristní, je skutečnost, kolik se objevilo mezi nominovanými “hezkých recenzí” (počítám do toho i svůj text) – Gandalfovo brko by se podle mého subjektivního názoru mělo zaměřovat spíše na (pokud možno zajímavé) články
– s dojmologií by bylo potřeba počítat od začátku v jakékoli soutěži. Myslím, že jisté její procento je i v každé jiné literární a každé jiné publicistické. Je ovšem nutné se ji snažit dostat na co nejnižší možné hodnoty. A to už je věcí porotců.
– každopádně COKOLI, co motivuje autory a je schopné je dokopat k vyšším výkonům a tomu, aby na sobě makali a zvyšovali autorskou morálku, je fajn věc. V tomhle ohledu pro mě bylo skvělou motivací (krom některých úletů na některých webech) Sauronovo péro, jeden hned začne být detailistou a víc se rýpat v tom, co píše a jestli by to nešlo napsat v rámci stíhání uzávěrek ještě o něco lépe.

ad. Boudova recenze
– tohle je takové… ehm… složitější téma. Ta recenze sama o sobě totiž dobrá není, je skvělá. Umím si představit, že autora zaujal jazyk, vytvářející specifickou atmosféru, a tak se ho zcela správně rozhodl vypíchnout. Ale… ano, tvé námitky proti překladu. Otázka zní: do jaké míry je pro rozbory jazyka a jeho vlivu na atmosféru nutné znát originál knihy?
– každopádně s výjimkou některých pevnostních a magazínových článků je recenze Petra Boudy jeden z nejlepších počinů internetové publicistiky v našem malém rybníčku. A z toho, co jsem koukala, jeden z pravděpodobných vítězných článků (osobně držím palce Hrdinům třicetileté války, ti by si to podle mě zasloužili víc).

ad. tvoření ve volném čase
– ano, jsme AMATÉŘI. To, co děláme, děláme ve volném čase, na úkor ostatních věcí, které bychom mohli jinak dělat. Tohle není fňukání, jen konstatování faktu.
Obávám se, že základním kamenem naprosté většiny české fantastické publicistiky je oběť. Oběť volného času, energie, jiných vlastních zájmů. Znova připomínám, že to není fňukání, ale spíš konstatování faktu. Protože lidem, co fantastickou publicistiku takhle po serverech píšou, to za to stojí, je to pro ně dostatečně velká priorita, aby ji nadřadili prioritám jiným. To z nich nedělá horší ani lepší lidi, než je zbytek populace.
– po amatérech logicky nemůžeš chtít to samé, co po profesionálech. Není to hezké takhle napsat, ale je to skutečnost. Amatér ti může vždycky hodit pod nohy hlášku “buďte rádi, že to někdo dělá”. Profesionál ne.
Pochopitelně, podobné amatérštiny jsou způsob, jak se vycvičit v profesionalitě. Ale neuškodí na to si zapamatovat, že tohle jsou věci psané lidmi, co na ně mají čas, když si ho vyhradí a ukradnou z něčeho jiného.
Jinými slovy, jako kdybys ty po překladatelském kolečku sedl a začal ještě dělat něco podobného navíc.
Na druhou stranu, jestli amatéři mají psát jinak, než blogíííískově, chce to nějak motivovat a zvedat morálku. Což je věcí šéfredaktorů a vůbec redakcí. Ale každá pomoc dobrá. (Jo. Někteří amatéři by potřebovali do sebe dostat víc profesionality ideálně s bolterem za zátylkem. Což – při vší úctě – není Bouda, ten má akorát diskutérské úlety. 😀 )
Nevím, co by na podobnou věc řekli ostatní, ale za sebe mohu mluvit vcelku otevřeně – pokud ti vyjde čas a nálada, mohl bys rýpnout do mých recenzí a celkově textů, a přijít s konkrétními zlepšujícími připomínkami? Přece jenom, k publicistice jsem se dostala před jedenácti měsíci. 🙂
Předpokládám, že by to mohlo zabrat míň času a nálady, než kdybys psal vlastní věci. A k zlepšení kvality by to mělo vést rovněž. 🙂

kéž ti tvůj optimizmus vydrží.

ad 1) na deset kol či na jedno, taková soutěž je mi pro kočku. protože, k čemu je? co se týče motivace, pak dobrý šéfredaktor je lepší, imho.
ad 2) tak tady se skutečně nesejdeme. budu se opakovat, ale v tomto konkrétním případě jedna věta o zajímavém jazyku je upřímná a fér, ten pseudorozbor je trapas. pro mě určitě, chápu, že je pod rozlišovací schopností většiny čtenářů, protože je to nezajímá (pak proč o tom psát, že?). položme si tu takto: nakolik je nutné znát originál u pochybného překladu/redakce, který lze detekovat *bez* znalosti originálu, pro hodnocení jazyka? 😉
ad 3) tady nejsme ve při. sám jsem se toho účastnil. proto alespoň šéfredaktor by neměl být čistý “amatér”, ale zkušený profík, co se schopností týče. já měl svého vaňka jr. a svou ženu, dva přiměřeně nemilosrdné redaktory. to je zkrátka potřeba, aby jeden neusnul na vavřínech.

Vážený pane Vaňku,
zoufale si lámu hlavu s tím, kde jste přišel k tvrzení, že soutěž je s “pravidly „záměrně komplikovanými tak“, že je z ní vyloučena např. produkce Ikarie/XB-1, budiž mu přáno.”
Byl bych moc rád, kdybyste nám to nějak vysvětlit. Vaše myšlenkové pochody musí být totiž fascinující. Omlouvám se, za tak příkrý tón, ale tahle hloupá podpásovka není hodna muže takového ducha znalého teologie i geometrie jako jste Vy 🙂

Soutěž měla pravidla stejná pro všechny. Každý šéfredaktor relevantního média věnujícího se fantastice byl osloven, aby vyslal své tři koně na start. Stejně tak byl Borisem Hokrem osloven Vlado Ríša. Přislíbil nám své nominace poslat, ale neučinil tak. Předpokládám, že důvodem je změna z Ikarie na XB-1. Zřejmě nechtěl už nominovat texty z Ikarie a protože XB-1 vyšla vloni jen jedna, asi tam nenašel nic, co by mohl do soutěže poslat. To nám ale nevysvětlil, takže je to jen můj předpoklad. Kvůli němu jsme uzávěrku několikrát odložili. Původní vyhlášení mělo být na Festivalu Fantazie…