Krvavá čepel – Marcus Pelegrimas

Existuje svět, o kterém lidé nemají potuchy, zato čtenáře fantastiky nijak nepřekvapí. Obzvláště v době, kdy je žánr nočních tvorů (upíři, vlkodlaci atp.) tak zatraceně v módě. Naštěstí k němu Pelegrimas přistupuje tou schůdnější cestou, a tak jsou tato monstra opět monstry. Krvelačnými, a hlavně bezcitnými, bažícími po člověku jenom za účelem potravy. Takhle to má být, žádné roztomilé kukuče a romantické tlachy. Navíc je tento svět protkáván prvky ze stále oblíbenější urban fantasy; častokrát jsem si při čtení vzpomněl na Simona R. Greena.

Cole Warnecki je normální vývojář počítačových her, samotář ze Seattlu. Pardon, beru zpět. Nikdo takový, jako NORMÁLNÍ vývojář počítačových her neexistuje. A Cole není normální dokonce ani v rámci své profese. Na ajťáka je totiž nebývale zábavný. Jelikož však prochází tvůrčí a osobnostní krizí, rozhodne si dát od práce na pár týdnů oraz a podstoupit loveckou výpravu v chladných lesích Kanady.

Na tomto „zájezdu“ poznává další účastníky, kteří přijíždějí z různých důvodů; dva z nich mu mají navždy změnit život. Víceméně nedobrovolně se tak stává součástí světa, o němž doposud neměl nejmenší potuchy, pokud se zrovna abnormálně nevžil do filmu. Světa plného stvůr jako jsou nymaři (takto sami sebe nazývají upíři, asi jako se cikáni nazývají romy), plnokrevníků, polokrevníků (druhy vlkodlaků a jiných kožoměnců) a dalších.

Hned v úvodní části se Pelegrimas pustí do sympatického rozboření jednoho ze žánrových klišé ohledně postav takřka zmytizovaných nemluvících chladných pistolníků. Tento bod k dobru mu však strhává prostá skutečnost, že sám těch klišé využije v dalším textu více, než by bylo záhodno.

Především postavy jsou napsané jako přes promočený kopírák. Všechny se dají zaškatulkovat jenom pomocí tří druhů charakterů – záporáci jsou řádně záporní, všechny ženy jsou sexy (a všechny chtějí Colea) a každý je mimořádný frikulín trousící hlášky ostošest. Zarážející je také vývoj veřejného nepřítele č. 1 – nymara Mysonika. Jestliže někde figuruje jako všemocné a všehoschopné monstrum, proč se nechá zastrašit příjezdem obyčejných policistů a o pár desítek stránek dál opět působí téměř v roli poloboha?

Chybiček na Krvavé čepeli najdeme samozřejmě více. Čtení takovéhle knihy však není o jejich vyhledávání – první díl Skinerů je prostě jednoduchá oddychová zábava, ideální čtivo k vodě či do vlaku. Děj sviští jako v béčkovém filmu, Pelegrimas působí jako slušně vypsaný autor s minimálně jedním absolvovaným kurzem tvůrčího psaní, takže je jeho lehký jazyk obklopen sympatickým množstvím vtipů. Ač se někdy nezdá příliš pevný v kramflecích akce, která může působit trošku nepřehledně, jelikož postavy občas nedodržují základní fyziku (především svoje umístění v prostoru, takže můžou krátkou zbraní útočit na někoho, koho před momentem odhodili na protější stěnu). Nehledě na skutečnost, že Cole vcelku v klidu zvládá boje s mocnými monstry bez hlubšího tréninku, pokud za trénink nepočítáme paření PC her.

Důležité však je, že Krvavá čepel obsahuje také dobré (a některé i ještě lepší) nápady. Magická čepel, pohlcující moc z krve tvora, jehož zranila, vysvětlení existence upírů a dělení vlkodlaků, nymfa – striptérka nebo vývoj osobitých superzbraní skinerů jsou jenom třešničky na dortu.

Krvavá čepel je jednoduše béčková zábava, se všemi klady i zápory. Berte, nebo nechejte být.

Vítejte v nejhorší noční můře. Existuje svět, o kterém lidé nemají potuchy. Svět obydlený divokými bestiemi, které žijí jen proto, aby šířily děs a smrt. Žijí přímo mezi lidmi, kteří je nevidí. Kdyby se totiž dozvěděli o jejich existenci – tak blízké a smrtící – zešíleli by. Už po staletí však existuje společenství strážců, kteří chrání křehké hranice lidského světa před všemi monstry a bestiemi. Tito strážci si říkají SKINEŘI. Ale pozor! Je jich čím dál méně. (anotace)

• Krvavá čepel
• Autor: Marcus Pelegrimas
• Překlad: Lukáš Balabán
• Forma: hardback
• Počet stran: 272
• Cena: 249 Kč
• Vydal: Fantom Print, 2011

Josef Horký (redaktor)

josef.horky@fan­tasyplanet.cz