Žába a škorpion – Drnek Jan

Kniha popisuje čtyřleté období mezi mnichovskou válkou a začátkem jiné Druhé světové války. Hodně politiky a diplomacie, hodně špionáže, válka v Tichomoří, vyvíjející se opět jinak – protože západní mocnosti nejsou vázány válkou v Evropě. První výstřely války v Evropě nakonec přicházejí odjinud – z komunistického Španělska, které se po vítězství Republikánů v občanské válce rychle stalinizovalo. Československo přežilo jako stát a stalo se vůdčí mocností v podunajském prostoru. V Německu v důsledku porážky padl nacistický režim, novým kancléřem se po Adolfu Hitlerovi stal bývalý kolínský primátor Konrad Adenauer. Německo se poučilo, a ačkoliv zůstávalo plně vyzbrojené a silné, neochotné vrátit se nazpět do mantinelů Versailleské smlouvy, zavázalo se praktikovat důslednou politiku neútočení. Obsazené Rakousko se v plebiscitu rozhodlo setrvat v Německé říši. Edward Beneš v důsledku tlaků domácí politické scény musí s krajním sebezapřením přistoupit na federativní uspořádání a vznik ČSFR.

Jedno nebezpečí však zůstává, a to na východě. Stalin díky zatvrzelosti Čechoslováků přišel o Hitlera, kterého si léta pěstoval v naději, že tento vtáhne Evropu do války mezi nacistickým Německem a demokratickým Západem, aby tak připravil půdu vítěznému tažení Rudé armády Evropou pod záminkou osvobození od fašismu. Teď je ale nacistický režim minulostí a válka se nekoná. Stalin si uvědomuje, že čas pracuje proti němu a Evropu je třeba dobýt dřív, než v podunajském prostoru vznikne silný státní útvar. Válka tedy bude – ale bude to válka SSSR proti zbytku světa – protože jak pravil Lenin, komunismus nemůže mít žádné hranice…

Samotnou válku pak popisuje třetí díl cyklu, nazvaný Žáby v bouři, který by se měl objevit na pultech knihkupectví na přelomu roku.

Zhruba 440 stan textu opět doplňuje rozsáhlý stostránkový oddíl s přílohami. Velkou slabinou je opět zanedbaná redakční práce. Překlepů je sice o něco méně, ale jména historických postav jsou utrpením. Čtenář se tak dočte, že v čele Německa stojí kancléř Adenaur, japonskému invaznímu svazu velí admirál Naguno atd. Přesto se kniha čte jedním dechem. Některé závěry jsou sice překvapivé a některé naznačené souvislosti poměrně šokující, ale nikoliv nepředstavitelné a v kontextu událostí celkem logické.

Technicky založení čtenáři budou mít nejspíš výhrady proti příliš optimistickému vývoji techniky v Československu. Jako první jsme vyvinuli malou, levnou a účinnou akusticky naváděnou střelu, jako první jsme vyvinuli proudový letoun za přispění britského konstruktéra Franka Whittla, jehož vize proudového pohonu v jeho rodné Británii nepochopili, tak odešel pracovat pro československou armádu, na základě špionáže jsme dokázali postavit lepší a výkonnější tank, než je sovětský T-34, díky polské rozvědce umíme dešifrovat zprávy z Enigmy, vzniká zárodek prvního počítače. Přestože jsou některé technické detaily přitažené za vlasy, není třeba si tím kazit příběh. Neb, jak už bylo řečeno, tento díl je čirá fantazie…

První díl pseudohistorické epopeje Jana Drnka pod názvem Žába a škorpion navazuje na úspěšný mystifikační román Žáby v mlíku a rekonstruuje pravděpodobný politický i vojenský vývoj v období jara 1939 – léta 1942. (anotace)

• Autor: Jan Drnek
• Forma: hardback
• Počet stran: 560
• Cena: 399 Kč
• Vydalo: Naše Vojsko, 2010

Jan Jackvéz Borůvka (externí redaktor)

xBoruvkaJ@seznam.cz