Této sbírce by slušel podtitul. Například Pozoruhodné a neuvěřitelné světy nepřehlédnutelné legendy české fantastiky. Protože přesně takové povídky ukryté uvnitř objemného svazku opatřeného krásnou obálkou Jana Patrika Krásného jsou. Pestré, originální a jedinečné.
 |
Ti, kteří se s Procházkovou tvorbou seznámili až v posledních letech prostřednictvím Agenta JFK či povídek v antologiích, budou zřejmě velmi překvapeni tím, co vše autor dokáže a umí napsat. Obsah jednou větou shrnout nelze, ale nejlépe by jej vystihovalo asi slovo bizarnost. Protože přesně taková většina povídek je. Zvláštní a podivná. Koktejl nápadů, po jehož konzumaci se vám špatně rozhodně neudělá. Ačkoliv o něm těžko prohlásíte, že to byl nejlahodnější drink, který vám kdy někdo nabídl.
První část sbírky tvoří scifi příběhy, a to opravdu všech podob: od klasické scifi Druhý krok Neila Armstronga a Gavril se vrací (spoluautor Slávek Švachouček; příjemná čtivá záležitost s dobrou pointou) přes šílenou, tzv. biopunkovou (místo technologií si do kyberpunku dosaďte organický materiál) jízdu Sněhurka a sedm trpaslíků (nesnažte se to pochopit, prostě si to užijte) a scifi/fantasy míchanici Tvůrci času, která je spíše než co jiného značně neobvyklou hříčkou (stojí za to přečíst si její tři kapitoly odzadu) až po příjemný, ale pouze průměrný příběh Anděle posledního soudu, kterým autor dějově navázal na povídku Anděl posledního soudu Josefa Nesvadby.
Ale až po tomto scifi rozjezdu se čtenář dočká těch pravých bizarností. V oddílu Světy pitoreskní, světy bizarní, světy remixované najdete kompilát úžasně vypointovaných mikropovídek (rozsah jedna věta až půl strany) Mikroprocesy, úsměvnou hříčku střílející si do úředničiny Den (ne)závislosti či ztřeštěné kosmické putování dvou přátel na život a na smrt Kroniky kosmických konstruktorů. Specialitou je příběh Remix posledního soudu, který takřka kompletně autor sestavil z vět povídek Josefa Nesvadby.
Čtenáře ovšem zřejmě nejvíce osloví předposlední část, v níž autor povětšinou zavítal do hororového žánru. Na základě inspirace povídkou Stephena Kinga o vraždícím mandlu vznikl brutální příběh o nelítostné nábytkové stěně Minervě Balada o Minervě a Františkovi. U stejného tématu zůstal Procházka i v ještě brutálnější povídce Crashtest: Balada o wolkerech a očích topičových, v níž hrají hlavní roli vzbouřené domácí spotřebiče. Trochu slabší městskou fantasy Ostří času, která jako fantasy o cestování časem funguje relativně dobře, ale zařazena do tohoto subžánru kulhá na obě nohy, vyvažuje skvělá Pevnost s originálním tématem střetu návštěvníků pláže s trpasličím národem obývajícím hrad z písku. Za vrchol této části, a zároveň celé knihy, však považuji hororovou pohádku inspirovanou Addamsovou rodinou Vlaky, draci, strach a lebky s výtečnou atmosférou, a experiment Kronika obce Strašna, v němž autor do autentických záznamů vesnické kroniky velmi umně vpletl temný, pozvolna se rozvíjející příběh, z něhož mrazí více než z vraždících spotřebičů a nábytkové stěny dohromady.
Zcela samostatný oddíl si pak vysloužila pochmurná městská fantasy Krysy, zřejmě nejbizarnější příběh z celé sbírky.
Ačkoliv zdaleka ne všechny povídky jsou vynikající, Procházkovi fanoušci a příznivci české fantastiky se zařazením do knihovničky (a minimálně dočasně na čestné místo) vůbec nemusejí váhat. Ovšem nováčkům, kteří autora dosud neznají, bych pro seznámení doporučila spíše některý z dílů JFK či nové vydání Kena Wooda. Povídky z této sbírky se totiž nečtou úplně nejsnadněji. Přesto je Druhý krok nikam reprezentativní kniha, kterou si zaslouží každý autor Procházkova formátu.
Je bez debaty, že Jiří W. Procházka je nejživelnější český postmodernista, který strhl a ovlivnil celé dvě generace žánrových autorů. A stejně tak je bez debaty, že téhle knize by víc slušel její původní, typicky procházkovsky střídmý název: Geniální povídky. – Štěpán Kopřiva (anotace)
Obsah:
Světy nahoře , světy kosmické, světy technologické
Druhý krok Neila Armstronga (se Slávkem Švachoučkem)
Sněhurka a sedm trpaslíků (MARATÓNEC)
Anděl posledního soudu
Tvůrci času
Gavril se vrací (se Slávkem Švachoučkem)
Světy pitoreskní, světy bizarní, světy remixované
Mikroprocesory
Den (ne)závislosti
Stromy
3× se syndikátem HUMOTRONICS
Kroniky kosmických konstruktorů
Remix posledního soudu (DJ Walker)
Světy naše, světy kouzelné, světy strašidelné
Balada o Minervě a Františkovi
Kronika obce Strašna
Válka s goky
Pevnost
Ostří času
Vlaky, draci, strach a lebky
CRASHTEST: Balada o wolkerech a očích topičových (s Jiřím Wolkerem)
Svět lidí, svět krys, svět varanů, svět sám o sobě
Krysy: Pitoreskní symfonická novela o třech větách
- Autoři: Jiří W. Procházka, Stanislav Švachouček (spolupráce na dvou povídkách)
- Forma: paperback
- Počet stran: 560
- Cena: 328 Kč
- Vydal: Brokilon, 2011
Pavla Lžičařová (šéfredaktor)
pavla.lzicarova@fantasyplanet.cz
eh?
starou povídkovou tvorbu jwp mám velmi rád. tolik ke knize 😉
k recenzi: jak je možné dát do souvislosti pojmy “postmodernista” a “žánrový autor”? od kopřivy bych čekal, že významu těch slov rozumí…
Sartori
Regis: Procházka coby postmodernista ční nad svými epigony, kteří se zmůžou maximálně na žánrovky. (??)
Kopřiva
Já si spíš myslím, že Kopřiva zná ta dvě slova až moc dobře, proto je nespojitelné “spojil”.
nové povídky v DKN
Na základě hovorům, knihkupců se čtenáři a na základě dohody s knihkupic poučtím tyto informace volně k použití.
a) celá kniha má objem 558 tisk, stran , tedy vč. 4 grafických předělů Lukáše Tůmy
b) dál tam jsou doslov, poděkování a medailonek aurora, což je dalších 9 stran
c) Nikdy nevydané texty jsou : Gravril se vrací – 42 tisk. stran
Remix posledního soudu 6 tisk. stran
nové povídky v DKN
e) Vlaky, Draci, Strach a Lebky – (41 str,)
f) Den(ne)závislosti) mikropovídka v SW časáku CLICK , nepředpodkládám, že ji tam někdo četl (3 tiskové strany)
g)3 x se syndykátem Humotronics – (17 tisk. stran)
Tedy celkem buď zcela nevydaných textů či textů vydaných na obskurních místech (či napři. při počtu 100 ks na Bohemiaconu v roce 2000) – představuje celých nových *131* stran.
*Jediná zopakovaná povídka zopakované ve 3 sbornících /pro mne dost důležitá/ jsou pouze Kyrysy.* Mezi Totální ztrátou rozměru a Druhým krokem nikam jsou to právě jediné Krysy, co jsem zařadil tam i tam.
Jinak, kdo ještě doma má Tvůrce času z roku 1991, jsou tam po 20 letech zveřejněné tyto kusy: *Sněhurka Sedm trpasklíkům, Tvůrci času, Stromy* (a opět Krysy, ale ty už zde jednou byly).
Tak jsem vám řekl úplně už všechno…..
Já to zjednodusim
Kupte si vsechny sborniky JWPeho (stejne jsou jen tri, jak o tom psali v Pevnosti) a máte všechno co napsal v par knizkach. Tak z toho tady nedelej Prochazko manevry
překlepy už v obsahu?
3× se se syndikátem HUMOTRONICS – to je překlep přímo z knížky pana Neomylného bijce?
překlepy už v obsahu?
3× se se syndikátem HUMOTRONICS – to je překlep přímo z knížky pana Neomylného bijce?
překlepy
tyto překlepy v knize nejsou quido (a já dosud nenašla žádný)
překlepy
tyto překlepy v knize nejsou quido (a já dosud nenašla žádný)
překlepy
tyto překlepy v knize nejsou quido (a já dosud nenašla žádný)
naozaj skvela “prierezova” zbierka
o kvalite textov a napadov v pripade JWP nemozu byt ziadne pochybnosti 🙂
bola to perfektna jazda! 🙂
taketo zbierky mi naozaj robia radost (tearz ma napadne jedine Durova – Kamen a Krev), takze vrela vdaka aj Brokilonu! 🙂
(uz len dovydavat toho nestastneho Cooka a prestanem chodit do kostola ;D )
sci-fi nebo regulérně trestný čin?
Četl ku..a někdo ty ujetý texty? Ten člověk má být izolován u nás v Havlbrodě a ne se pohybovat mezi normálními lidmi. To hraničí již s trestným oznámením a návodem k používání halucinogenních látek!!! Kvůlivá těm horrorům to musí být od 18 let! Tak kde to sme?
Mudr Quído
Tak jsou dvě možnosti: buď jsem nějakého inťouše zprudil tak, že mi to vrací tzv. ostrým direktem – a nebo (což je zřejmě pravděpodobnější) si někdo z mnohým mých černěhumoristických přátel ze mě udělal prdel. Obojí beru a vše právopřísežně podepisuji.
to jwp
No řeknu to asi tak. Zažil jsem vás na festivalu fantasie. A pravda je, že občas vůči třeba ženám prohodíte dejme tomu sexistický žertík. Tož jestli se tak chováte i v přímem rozhovoru s lidmi, tak máte na problém zaděláno. To se pak nemůžete divit, že si to někdo takhle kompenzuje.
předkorektní doba
Koukam, že tady si někdo nevšim drobnýho detailu – ty největší psychedelický úlety jsou povětšinou 20-25 let starý a většina jich vyšla už v Tvůrcích času (1991). To bylo ještě před zavedením politické korektnosti a nástupem pologramotných inťoušů, neschopných pochopit běžný psaný text. Jeden by neřek, že na všechny ty vize tehdy stačila jedna lahvinka Honzy Chodce (protože prostě nic silnějšího volně dostupnýho nebylo).
pro Střelce
Šílenství se nevyléčí ani po 25 letech.
Kabirovi, Střelcovi a Siccovi
Pravdu díš, Kabire, muži udatný.
Já toliko chtěl mému dvornímu encyklopedistovi připomenout, že psychedelické 3 výpravy Trurla a Klapácia vyšly v roce 2001, Remix posledního soudu byl napsán v roce 2003 (psal jsem ho souběžně s Anděly posledního soudu), zhulená vyvražďovačka CRASHTEST v roce 2009 či lehce ulítlé 3 x se syndikátem Humotronics v roce 2000. Vynechám mimózní Kroniku obce Strašna z roku 1998….
Sicco, díky za vysvětlení – nebudu jmenovat všechny, ale všem dívkám a ženám, kterým jsem políbil ručku, tváře či rty a případně je upřímně přivinul k sobě (namátkou Františka Vrbenská, Petra Neomillnerová, Jana Jůzlová, Lívie Hlaváčková, Pavla Lžičařová, Julie Nováková, Adélka Koutská, Lonvewenien, Sanča Fülle, Martina Sopdet, Karolina Francová, Vilma Kadlečková, Anička Šochová. Zuzka Lament, Bětka Lexová, Polynka Kupková, Míša Rampasová, Martina Pilcerová, Heňa Galgociová – a to je je jen výběr – ale Best of!!!) – těm všem se tímto omlouvám za nekorektní, sexistické chování a nechám se odsoudit v Evropské Unii, za to, že k ženám chovám úctu – a že pochválení šazů či 3D trička jest ta největší urážka, co existuje.
Holky, sorry – ale budu pořád stejně ten staromilský bloud, který otevírá ženám dveře a nabízí rámě. Jsem prostě takový sexistický, šovinistický prase.
Díky Sicco za originální pohled na věc 🙂
Hele sorry jwp. Jak říkám, neznám tě osobně. Usuzuji z toho, co si ve chvíli, kdy jsem na místě byl, vykřikl vůči třem mladým slečnám. Trefovat se do mladých holek, jenom proto, že sedí ve předu prostě sexistický je. S tím nic nenaděláš. Možná si byl navátej, možná si chtěl být vtipnej, ale vyznělo to blbě. Amen
nebo dejme tomu sexistický je o de mě až příliš drsný, takže použiji výraz hrubý
a co knížka, sicco 🙂
Fakt nevím vocogo, ale možná bychom toho nezajímavýho kecání mohli nechat a popiš mi pls můj sexistický prohřešek vůči těm mladým dívčinám, které všechny bez rozdílu věku 🙂 obdivuju a klaním se jim, na můj mail jirka.walker28@gmail.com.
Dík.
A kup si Druhý krok nikam. Možná tam najdeš odpověď, nevěřící.
Tak pravil JWP.
laťka
Sorry JWP ale tvoje novější úlety už “jen” udržují laťku nastavenou Tvůrci času a Kenem Woodem před dvaceti lety. Kdyby ty nový věci byly drsnější, tak ti, co si zde stěžují, by skončili u Quída, nebo v chlaďáku s uvařeným mozkem. Po formální stránce jsou ty “novoty” sice lepší, ale první setkání s původním syrovým materiálem kdysi před lety bylo daleko účinnější. Taky na to ale může mít vliv skutečnost, že mi za těch dvacet let notně otrnulo. Účinek na prvočtenáře se zdá být stále zdrcující.
Siccovi:
Který ubožák by se někomu mstil tím, že by mu psal anymní záporné reakce na knížku?
Takovou chorou mysl si snad ani neumím představit…
Divil by jste se, jak jsou někteří lidi mstiví. Možná nejsou tak nápadití jako v knížkách, ale o to je to občas víc zákeřný.
to jwp
Knížku určitě pořídím. Jen to bude chvíli trvat. Navíc jsem ještě nepřečetl Transmisi z Totální ztráty rozměru. Mail napíšu večer.
sicco, vlk
OK, sicco. a až se někde srazíme hlavou na baru, tak slibuji, že ti napíšu nějaké speciální věnování 🙂 – tedy, to píšu každému milému čtenáři či přemilým čtenářkám. Dostaneš se prostě”do klubu” :-)))
A děkuji za názor VLKOVI, docela mi to pod recenzi sedne – jaký to bylo, jestli blbý nebo dobrý, a že bychom nemuseli řešit 3 krásné holky, kterým příští FF sexisticky políbím ručku 🙂
A děkuji vám všem za komenty. Snad ještě nekončíme…
zdá se mi to?
Tak nevím, jestli jsem si toho všim jen já, a nebo možná to ani Jwp neví. Báseň robota Poetizátora:
“Milosivý bohoruk saltomore ete
Cigi ustilabe nanaga polečote
Prude uhlpuch na stena kvete
Poetizátor statuko quo eureslota”
Takže druhý řádek je jasní “Cigi v Ústí nad Labem”
Třetí také: Smradlavý Uhl (uhlpuch) prudí kvůli stěně v Matiční, co tam kvete
Čtvrtý bych vyložil: Platí současný stav (statuko quo) té sloty v Evropské unii (eureslota.)
Tak nevím, jestli má tu cenu tu knížku až takhle rozebírat, ale jakse někde psalo, že si Prochazka hraje se čtenářem, tak tady to je možná ten příklad. A nebo si to někdo zas vysvětlí posvém.
Politická korektnost a já, to jsou neoddělitelné pojmy. Připravte se na JFK 27 🙂
S vaničkou?
Jó, sedmadvacítka. Nepůjde do prodeje s vaničkou na krev? Abys pak nemusel někomu hradit zasviněnou knihovnu…
Ale jinak koukam – zajímavej překlad vzpomínky na spolubojovníka z vojny. To už dneska mladý nezažijou – sloužit vlasti s hangurbadži, marokánci a senegalskými střelci…. Aspoň, že u pípalů byli ti šikovnější, minimálně s učňákem.
Střelec
🙂 Celkem dobrý odhad…