Galerie Nemesis, která se zaměřuje na výtvarné umění v oblasti fantasy, scifi a dobrodružství, se letos na podzim představila úspěšnou výstavou v Jindřišské věži. V lednu 2011 se můžete těšit na novou expozici, kterou bude tentokrát hostit pražské obchodní centrum Arkády na Pankráci. Na výstavě, která potrvá od 11. do 30. ledna, představí galerie na 95 děl svých autorů, převážně v podobě digitálních tisků.
Vystaveny budou též i nové pastely od Zdeňky Bouškové. Nebudou chybět ani digitální tisky nově zastupovaného slovenského autora Michala Ivana, kterého proslavily hlavně obálky knih Juraje Červeňáka, Vladimíra Šlechty a dalších. Kromě něj galerie od počátku prosince zastupuje a taktéž v Arkádách představí i českou výtvarnici Janu Šouflovou. Zapomenout nesmíme ani na Ondřeje Neffa, který výstavu nejen zahájí, ale taktéž na výstavě představí i svou výtvarnou tvorbu, které se věnuje „jen tak pro zábavu“ .
Vedle těchto novinek nabídne výstava dosud nevystavované autorské tisky od Karla Jerieho, Jana Patrika Krásného, Dana Růžičky, Martina Zhoufa a dalších.
V rámci vernisáže, která výstavu zahájí 11. ledna, proběhne i slavnostní představení vítězů amatérské výtvarné soutěže o nejlepší fantasy nebo sci-fi tvorbu, kterou galerie vyhlásila ve spolupráci s časopisem Pevnost 14. října 2010 na svých webových stránkách www.galerienemesis.cz.
Vystavovaní autoři:
Zdeňka Boušková, Milan Fibiger, Jan Hora, Jiří Husák, Michal Ivan, Karel Jerie, Karel Kadlec, Jan Patrik Krásný, Alois Křesala, Tomáš Kučerovský, Lubomír Kupčík, Roman Kýbus, Pavol Martinický, Ondřej Neff, Dominik Petr, Dan Růžička, Jana Šouflová, Pavel Štechmiler, Jan Štěpánek, Bea Tomash, Karel Zeman a Martin Zhouf.
Vernisáž zahájí Ondřej Neff 11. 1. 2011 v 18:00.
neskutečně graficky i funkčně odpudivé stránky projektu, zpatlané logo, velmi kolísavá (spíše do záporu) kvalita děl. moc nechápu těch pár slušných autorů, kteří nechávají svá díla vystavovat vedle matlanic, které snad mohly v krušných devadesátých letech posloužit jako vhodná obrazová vata do tehdy kralující Ikarie, případně Nemesis, dnes však už jen pocukávají koutky úst diváka. v tom horším případě jeho žaludkem…
petroniovi
Nechci se vyjadřovat ke stránkám, jejich uspořádání je samostatná kapitola, ale k té “vatě” bych doporučila jít se na výstavu podívat. Někdy pomůže vidět dílka ve skutečnosti, poněvadž vypadají o hodně jinak než v reprodukované podobě. Je to setsakra rozdíl! Pokud navštěvujete někdy galerie umělců, jejichž díla se tisknou pomalu i na toaletní papír, jak jsou notoricky známá, musel jste si toho někdy všimnout, jaký je rozdíl mezi reprodukcí a originálem.
Některé věci, které byste si po shlédnutí na netu nepověsil ani na toaletu, ve skutečnosti vyznívají úplně jinak! Zkuste to…
Navíc, ať už kdysi tvořil, kdo chtěl, bez autorů, kteří fungovali v devadesátých letech, na koho by probůh navazovali ti další? Nebylo by tu vůbec nic. Prostředky a zkušenosti byly tenkrát velice omezené a česká fantastika dělala první krůčky.