Pouštní kopí – Brett Peter V.

Trilogie Petera V. Bretta má poněkud fádní název, který může ve čtenářích snadno vyvolat názor, že jde jen o další z nekonečné řady ság zabývajících se bojem lidstva s ďábelskými stvořeními, tolik oblíbenými u spisovatelů fantasy. Zdání ovšem klame. Pod atmosférickou obálkou se skrývá epický příběh, v němž je hlavní pozornost zaměřena na bytosti daleko zajímavější, nevypočitatelnější a nebezpečnější. Na lidi.

Pouštní kopí

Lidstvo je rozděleno na dva národy s naprosto odlišnými zvyklostmi a způsobem života, jež spojuje snad jen noční nepřítel – jadrnci, tvorové, kteří povstávají z hlubin země s cílem vyhladit lidskou rasu. Zatímco však seveřané proti nim „bojují“ úkrytem za chranami, které démony odpuzují, jižané každou noc zahajují alagai´šarak, promyšlený boj, jehož cílem je zadržet co nejvíce jadrnců a ráno je vystavit smrtícím slunečním paprskům. Ne každý seveřan je ovšem zbabělec. Pod vedením Tetovaného, muže s tajemnou minulostí, kterého lidé proti jeho vůli nazývají Osvoboditelem, se začínají učit s démony bojovat. Hrozí ovšem, že brzy budou muset pozvednout zbraň i proti jinému nepříteli. Z pouště se blíží armáda jižanů, která v touze sjednotit lidstvo a vytáhnout do války, která zbaví svět jadrnců jednou provždy, nebude brát ohledy na nikoho. A je tu ještě jeden velmi znepokojující fakt – v jejím čele stojí člověk, jenž se rovněž nazývá Osvoboditelem. Kdo z nich je ten pravý, který svět zbaví démonský hrozby?

První díl trilogie vyšel v červnu tohoto roku a druhý po příjemně krátké prodlevě v listopadu. Jak se na správnou epickou fantasy sluší a patří, stejně jako začátek je i pokračování příběhu značně rozsáhlé. Není však třeba se těch šesti set stran bát, zvláště pokud se pro vás první svazek stal silně návykovou záležitostí, kterou jste zvládli za pár dní a nocí. Pouštní kopí je opět půvabné a čtivé dobrodružství, které si čtenáře získává stejným způsobem jako Tetovaný – soustředěním na postavy.

Válka s jadrnci je sice ústředním motivem celého díla, ale stojí v pozadí. Autor se daleko více zabývá hrdiny, jejich vzájemnými vztahy a pohledem na svět. K trojlístku z první knihy (Arlen, z něhož se potetováním těla chranami stal Tetovaný, léčitelka Leesha a kejklíř Rojer) přibývá několik dalších postav, z nichž každé se autor věnuje s dostatečnou péčí a pozorností. Vyprávění jejich osudů vám může někdy připadat až příliš rozvláčné a zdlouhavé, ovšem autor je ve vykreslování charakterů mistr, v jeho podání jsou naprosto uvěřitelné a snadno si získají vaši přízeň. Dokonalé seznámení s postavou vám navíc pomůže pochopit její roli v příběhu. Brett totiž v knize střídá pohledy jednotlivých hrdinů, a tak čtenáři ukazuje, že nic nelze dělit jen na černé a bílé a vždy je třeba podívat se pod povrch věcí a snažit se pochopit důvody, které člověka k těm či oněm činům vedou.

Autor si tedy za práci s postavami zaslouží hlubokou poklonu. A příběh neutrpěl ani v dalších vlastnostech kvalitní fantasy – i přes svou délku je příjemně čtivý, dostatečně složitý, ale přitom přehledný a bez logických chyb, nechybí ani akce a boj, i když krev rozhodně neteče proudem. Jednou z mála slabin je vedlejší příběhová linka s jadrnskými princi, kterou autor v průběhu románu působivě v náznacích rozvíjel a v závěru se s ní vypořádal poněkud odbytým způsobem.

Pokud hledáte lehce netradiční fantasy s velmi dobře vystavěnou zápletkou a množstvím sympatických a dokonale prokreslených postav, je Démonská trilogie jedním ze žhavých kandidátů. Rozhodně si ovšem nejprve přečtěte Tetovaného, jinak byste si z Pouštního kopí ani zdaleka neodnesli takový zážitek.

  • Autor: Peter V. Brett
  • Překlad: Miroslava Polová
  • Formát: hardback s přebalem
  • Počet stran: 624
  • Cena: 489Kč
  • Nakladatel: Triton 2010

Pavla Lžičařová (šéfredaktor)

pavla.lzicaro­va@fantasypla­net.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

3 komentářů

  1. Mě se kniha fakt líbila. Brettovi se povedlo udělat postavy hluboké a celý příběh opravdu zajímavý.

  2. Mně se dvojka líbila víc než Tetovaný. Hlavně díky postavě komplikovaného Jardira 🙂

Zveřejnit odpověď