Na Fantasy Planet jsme se již věnovali dílu Ultimates s příhodným podtitulem Űbermensch, neboli Nadčlověk, pojmu odkazujícímu na učení Friedricha Nietzscheho a propagaci nihilizmu. Vzpoura proti systému konvenčních hodnot. Právě proto představuje Millar neortodoxní osobnost na poli superhrdinských komiksových příběhů, které se řídí manifestem Strážců, kamennými tabulemi, které do komiksového světa přinesl Alan Moore. O inverzi superhrdinského kánonu jsme se již mohli přesvědčit v prvním díle Ultimates, ale i v nedávno vydaném komiksu Kick-Ass. Z podobných důvodů založil Ennis i instituci pro deviantní superhrdiny (The Boys).

I ve třetím svazku se modernizuje historie Marvelu. V transtextuálním díle, mega cross-overu, se setkává inventář zlatého a stříbrného období amerického komiksu. Po šokující hibernaci se patriot první světové války začleňuje do společnosti 21. století. Kromě aklimatizace prostřednictvím přebrání ženy svého kolegy se vrací v plné síle, aby na Blízkém východě demonstroval sílu amerického impéria. Trable Kapitána Ameriky jdou stranou, když Bruce Banner A.K.A. Hulk dostane křeslo, Tony Stark prolomí titanové brnění, aby daroval své srdce, a Thor se stane příštím vyděděncem týmu Ultimates. Jako podporná dějové linka slouží křížová cesta Ant-Mana zpět na výsluní s ligou civilních rádoby superhrdinů.

Superhrdinové nového tisíciletí mají více starostí s konspirací ve vlastních řadách než s celosvětovým mírem. Po nepříjemném exposé dr. Bannera začíná investigativní lov po zrádci, jenž se nachází v týmu. Podezřívaní, osočování, paranoia jsou doprovodnými symptomy humanizačního procesu polobohů, kterým se klaní národ za velkou louží. Již v recenzi na první svazek jsem upozorňoval na civilní přístup k hrdinům v pestrobarevných kostýmech. Podobné množství prostoru je věnováno událostem v kostýmu, ale i činnostem, při kterých visí garderoba ve skříni. Postmoderní kult osobnosti coby statutu celebrity se vztahuje i na Kapitána Ameriku, Iron Mana, Thora a další. Millar si nepotřebuje vymýšlet exotické padouchy, superhrdinové si vystačí sami se sebou. Zde je příhodné citovat levičáckého existencialistu Sartra: ,,Peklo jsou ti druzí“ (my dodáme jenom: v týmu).

V duchu identické poetiky Strážců se Millar přidržuje rigorózně. Vše, co již bylo napsáno o prvním dílu, se v jednotlivých principech vztahuje i na třetí svazek. Scénarista vybírá jednotlivé členy marvelovského panteonu, kteří se v jeho rukách stávají regulérními hříšníky. Kromě běžných problémů s bulvárem se někteří musí vypořádat také se svou minulostí, skutečnou identitou i existenciálním dnem. Ultimates disponují skutečnými proporcemi dramatu a thrilleru, proto označení jako superhrdinský komiks působí mírně pejorativně. Ve svazku Bohové a monstra se do centra pozornosti dostává především Thor a sekunduje mu čerstvý ztroskotanec, Giant-Man/Ant-Man. Především enigmatický severský vládce hromu a blesku se stává centrem zájmu, díky své tajemné a ambivalentní minulosti. Mesiáš – obětní beránek, nebo zrádce? Millar tesá působivé drama, které s přibývajícími stránkami expanduje. Přirozeně nezůstává jenom v mantinelech komiksové a populární kultury, ale pohybuje se po tenkém ledu politických referencí a analogií. Mnohé aspekty americké vlády a politiky jsou právě projektovány do týmu Ultimates a neuniknou pozornému čtenáři. Ani cynismus nechybí, ale díky povaze materiálu se vyskytuje v implicitní formě. Absenci hlášek nahrazuje sofistikovanější přístup.

Kresba Bryana Hitche je nezměněná, dodržuje standard moderního díla s příklonem k audiovizuální kultuře, především k filmu.

Skvěle rozběhnutá série, která osloví především cyničtější čtenáře s oblibou v dekonstrukci superhrdinského mýtu. Pro konvenčnější čtenáře se objevuje na pultech mega cross-over Tajné války superhrdinů Marvelu (pro pamětníky Spidermanů z časů Semic-Slovartu). Superhrdinové jsou mrtví, ať žijí lidské trosky v kostýmech!

Martin Kudláč (redaktor)

martin.kudlac@fan­tasyplanet.cz