V Královských zahradách – Antologie k poctě mistra hororu: Aleš Richter, 19 odvážných autorů a jeden komiksový tvůrce aneb Předčasný vánoční dárek pro české fanoušky Stephena Kinga

„Stejně jako již mnohokrát předtím, bloudila nyní nosem po strán¬ce a snažila se čichovými pohárky zachytit pach Jeho kůže. Při takové činnosti dokázala tam dole spolehlivě zvlhnout. Šlo o velmi neobvyklou předehru, ale maximálně účinnou.
Po uspokojení čichových receptorů opatrně uložila podepsaný výtisk knihy Rage z roku 1977 zpět do svého lůžka. Svlékla si bílé hedvábné rukavice, nutnou výbavu všech uctívacích rituálů. Usedla na objemné dildo, které již netrpělivě vyčkávalo na matraci uprostřed místnosti. Po celou dobu, co jí brázdil útroby, se láskyplně dívala do Jeho krásných temně modrých očí, které ze zdi opětovaly její pohled.“ (str. 344)

Stejně jako hrdinka povídky Dívka, která měla ráda Stephena Kinga je i Aleš Richter od dětství fanouškem Stephenových knih, ale na rozdíl od výše zmíněné fanynky nekorunovaného krále hororu nesbírá jen jeho knihy, ale aktivně šíří povědomí o díle slavného portlandského rodáka v české kotlině. Členové facebookových skupin STEPHEN KING CZ/SK a ČTENÁŘI TEMNA CZ/SK ho znají jako jejich zakladatele a správce. Pod přezdívkou Sense Lord také pro nakladatelství Dobrovský
s. r. o. spravuje skupinu VE SPÁRECH FO­BOSU a rovněž aktivně spolupracuje s nakladateli, kteří u nás Kingovy knihy vydávají. Jeho nejnovějším příspěvkem je antologie V Královských zahradách, jejímž je editorem. Ke spolupráci na knize si přizval 19 českých a slovenských nejen hororových spisovatelů a jednoho komiksového tvůrce aby ve svých povídkách vzdali poctu Mistrovi i jeho dílu, a za pomoci více či méně zjevných odkazů na jeho hrdiny a příběhy vytvořili originální povídky, které potěší každého fanouška jeho knih.

„Lidí, jako jste vy, pro nás pracuje víc.“

„Lidí jako já?“ podivila se Anna. „Nerozumím.“

„Lidí se zvláštním nadáním,“ vysvětlil Karl a poprvé se zazubil. „Vy hezky kreslíte.“ (str. 101)

 Knihu (zvlášť v dnešní době) prodává obálka, tu zdobí parádní kresba z dílny ilustrátora a grafika Jiřího Dvorského. Ale knihu samotnou otevírá a vlastně i uzavírá krátký komiksový příběh, který nejen že hezky reflektuje Kingův kladný vztah ke komiksu, ale především vtipně odkazuje na mnohé z jeho slavných příběhů. Prostě tenhle policejní zásah v Královských zahradách pobaví i ty z Mistrových fanoušků, kterým komiks moc nevoní.

„Běželi jsme k autu, ale náhle jsme strnuli. Na židli, ve stínu pod širokou střechou a zbytky baldachýnu, sedělo malé děvčátko v žlutých šatičkách. Velké tmavé oči na nás hleděly a my se nedokázali pohnout.“ (str. 33)

King si ve svých knihách a povídkách často pohrává s tajemnem a mnohdy démonickým zlem, proto ani v antologii sestavené k jeho poctě nesmí chybět. Do opuštěného městečka zavede čtenáře i mladé lovce záhad Lucie Tringelová Kaňová. Její povídka Ve stínu je hodně tradiční a celou antologii otevírá. Naopak Radoslav Kozák v napínavé hasičské povídce V plamenech rozehrává příběh, který by klidně vystačil na delší novelu. Ivana Gašparíková ve své povídce Odmaskuj se! zpracovává téma toxických vztahů, ale zde mysteriózní linka jinak zajímavě podanou zápletku lehce sráží.

„Stephen King sice pracuje s hororovými rekvizitami, ale taky se skutečnými lidmi. Přečti si od něj něco, a po­chopíš.“ (str. 359)

Jak říká hrdinka povídky Jiřího Sivoka Věřím ve vůni jasmínu, Kingovy příběhy jsou především o lidech, a abych citoval Jiřího Pavlovského King je emoční bernardýn.“ Proto se v mnoha povídkách této antologie setkáme s toxickými vztahy a emočně vypjatými situacemi. Ludmila Svozilová o nich vypráví v hutnou atmosférou sálající povídce Tam venku.  Dominik Fiala pro změnu zvolil konverzačku, která by se skvěle vyjímala na jakékoliv divadelní scéně. Přitom rozpad jednoho lesbického vztahu v povídce Takovej je život pojal přesně v kingovském duchu. Naopak Pouta Romana Bílka pobaví svou hravou bizarností. Stejně jako u Kinga, jsou i v knize zastoupené příběhy, jejichž hrdinové se vypořádávají s traumaty z dětství (Vladimír Pospíchal – Sklep), se ztrátou někoho blízkého (Jiří Sivok – Věřím ve vůni jasmínu), či životním traumatem (Kristina Haidingerová – Oči viny). Přestože je pro mě vrcholným dílem této podskupiny povídka Karin Novotné – Monstra uvnitř nás, v níž citlivě zpracovává sexuální zneužívání dětí rodinným příslušníkem a ztrátu dítěte, musím říci, že všichni tito autoři pojali témata s originalitou a citem.

„Svět se proměnil v demoverzi pekla; sluneční paprsky neúprosně olizo­valy národy Podunajské nížiny jako plameny v kremační peci.“ (str. 209)

Je zajímavým a z pohledu českých čtenářů rozhodně příjemným překvapením, že naprostá většina autorů zasadila své povídky do českého či slovenského prostředí. Ať už jde o výtečnou povídku Vlaďky Sacké Poslední kapka, která je vezme se svým hrdinou na humanitární misi na Ukrajinu, či humoristickou povídku Michala Březiny o novináři, který se rozhodl vyzpovídat slavného spisovatele. Naopak do malého slovenského městečka, které se brzy změní v kremační pec, nás ve své černohumorné povídce Krátká letní brigáda zavede Mark E. Pocha. Těmto příběhům však dominuje naprosto famózní hororová a přesto s notnou nadsázkou pojatá povídka Petra Bočka – Archiv, v níž bezezbytku zužitkoval své zkušenosti z práce archiváře.

„Z první řady se ke stropu vznesl červený balonek. Sálem se ozvalo jakože vyděšené zaječení. Ten chlápek v kostýmu Pennywise je dobrej, usmála se Sára a nemyslela tím Billa Skarsgårda, třebaže i ten stál za to.“ (str. 293) 

Jedním ze zadání ze strany editora nebylo pouze nacpat do povídek co nejvíce odkazů na Mistrova díla, ale také v nich nějak zachytit atmosféru, kterou fanoušci na jeho knihách milují. Obojí se povedlo Miroslavu Pechovi, který citlivě a především navýsost civilně vypráví v povídce Klauni příběh dvou životních ztroskotanců, i Madle Pospíšilové Karasové, která pro změnu zavítala do jednoho léčebného zařízení, aby nám povyprávěla s originalitou a vtipem jedno z nejohranějších rodinných dramat. Editor Aleš Richter ve své černohumorné povídce Dívka, která měla ráda Stephena Kinga pro změnu ukazuje, kam až takové fanouškovství může zajít. Pro opravdové fajnšmekry jsou pak v knize zastoupeny dvě perličky z per Karla Doležala – Miss misantropie a Tomáše Martona – Muž, co nikdy nezemřel. Při jejich čtení si fanoušci Kingovy bibliografie přijdou na své. Běžný čtenář však odkazy na Mistrovo dílo v těchto povídkách rozklíčuje jen s nápovědou.

Přesto, že se editor a autoři snažili o to, aby si knihu užili nejen fanoušci a znalci Kingových knih, platí zde rovnice  – čím víc máš načteno, tím víc tě povídky budou bavit. Přesto je antologie V královských zahradách krásnou poctou příběhům Stephena Kinga a ukázkou toho, že se mu čeští a slovenští autoři vyrovnají, protože dobrou povídku nedělá slavné jméno, ale dobře odvedené spisovatelské řemeslo.

The moon is full, the air is still

All of a sudden I feel a chill

Victor is grinning, flesh is rotting away

Skeletons dance, I curse this day

And the night when the wolves cry out

Listen close and you can hear me shout

I don’t want to be buried in a pet sematary

I don’t want to live my life again.

(Ramones – Pet Sematary)

Aleš Richter (editor): V královských zahradách

Vydal: FOBOS, 2024

Obálka: Jiří Dvorský

Počet stran: 376

Cena: 499 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď