České a slovenské povídky nám tentokrát mají polechtat bránice. Takže milí čtenáři od Aše až po Košice, vítejte ve světě rozmaru a roztopaše! Troška legrace a relaxu od hustých nářezů rozhodně neuškodí. Nakonec, i ten humor umí být občas dost hustej…
Humoristická sci-fi či fantasy je tak trochu popelkou mezi fantastickými žánry. Kromě uznávaných veličin jako Zeměplocha nebo Stopařův průvodce se jí moc pozornosti nedostává. Autory-našince, kteří se snaží v této oblasti prosadit, bychom mohli spočítat na prstech jedné ruky. O jisté oživení se v posledních letech snažila hradecká skupina kolem re-pre nebo divadelní uskupení Tvéjátro. Teď však máme v rukou vázanou knihu, která jasně dává najevo, že humor si své místo zaslouží i ve fantastice.
Antologie Rozmarná fantastika z dílny slovenského nakladatelství Hydra přináší osvěžující koktejl povídek autorů a autorek známých i méně známých. Za jejich výběr vděčíme editorkám Kataríně Soyce a Lenone Štiblaríkové, které neopomněly přispět i vlastními texty. Ostudu však rozhodně své knize nedělají. Oproti jiným kouskům z dřívější hydří produkce se antologie může pyšnit hravou grafikou Evy Piarové, a také celou plejádou talentovaných ilustrátorů, kteří bohatě povídky doprovázejí. Rozmarná fantastika tak úspěšně rozvíjí koncepci, se kterou začala už ve Fantastické 55.
V knize najdeme i několik zástupkyň české fantastiky, z nichž většina patří ke známým autorkám. Ozdobou antologie je především rozverná povídka Exorcismus Františky Vrbenské. Satirickou legráckou o temném mágovi s vášní pro pastelky potěší Vilma Kadlečková. Úsměvnými dvojsmysly vás o moravské moudrosti přesvědčí Petra Slováková. Smích jako magická síla sehraje klíčovou úlohu v postapokalyptickém příběhu Terezy Matouškové.
Nemůžu však nezmínit i několik slovenských tvůrců. Hezkou drákulovskou hříčkou pobaví Petr Kalva. Smích i zježené chlupy na zádech vyvolá originální Prachoviatko Anny Olejárové. Pořádnou dávkou humoru je nabitá i nepohádka od Ivany Molnárové Dubcové. Zábavným střídáním vypravěčských perspektiv v ironickém tónu zaujme William Cody. Nad tím vším se tyčí inteligentní satiricky laděná novela Zusky Stožické o strastiplné cestě numýnijského velvyslance k manželství. Majo Jaštěr pak antologii důstojně uzavírá svou kybersmyčkou.
Povídky to jsou vtipné, úsměvné, kousavé, rozverné. Autoři se inspirují u staré klasiky, přenášejí legendy do současného světa, vtipkují na adresu proslulých děl, postav, spisovatelů, a dělají si legraci i ze sebe sama. Však také antologie nese podtitul „To najsamopašnejšie z českej a slovenskej fantastiky“. Možná působí trochu neuspořádaným dojmem, neboť se povídky liší délkou i intenzitou legrace. Ne všechny jsou k uřehtání – některé jen slabě zdvihnou koutky, jiné vás přimějí ke krátkému výbuchu smíchu, u dalších se budete celou dobu čtení jen tiše pochechtávat.
Komu však činí běžná slovenština potíže, musím ho varovat. Tady si člověk úplně s googlem nevystačí, zato si plnými doušky vychutná úžasnou libozvučnost jazyka našich nejbližších sousedů. I to je svým způsobem osvěžující a svědčí o bohaté slovní zásobě, kterou slovenská část autorského týmu využila při vyjádření nejrůznějších poloh humoru. Škoda, že čeština je chudší; nejen na hrátky s jazykem, ale zřejmě i na autory-humoristy, neboť jsou to oni, kdo v knize představují menšinu. O důvod navíc po téhle knížce sáhnout. Je to něco jako rarita a díky nízkému nákladu stejně tak vzácná. Nu a výtisk s podpisy všech 26 autorů, to bude teprve kousek pro dražební síně…
| 70% |
|
