Mondschein – Ondřej Štindl

Románový debut Ondřeje Štindla přinesl velké překvapení. V nenápadné knížce, kterou vydalo nakladatelství Argo, se skrývá překvapivě čtivý, strhující a depresivní obsah. Anotace knihy přirovnává dílo k textům Orwellovým a má pravdu.

Mondschein patří bezesporu do žánru „klasické“ dystopie, a to v tom směru, že se svou poetikou v ničem neliší od děl například Karla Čapka nebo již zmiňovaného Orwella a jeho dnes již kanonického románu 1984, s nímž má román mnoho společného. Na druhou stranu však Štindl píše natolik svébytným způsobem, aby čtenáře po prvních stránkách knihy opustilo podezření, že od britského spisovatele opisoval.

Dystopie, čili přesný opak utopie, znamená temné zítřky lidstva. Žádná naděje, jen mor, katastrofy, totalita a ztráta osobní identity. S tím také přichází i deprese, kterou má kniha na rozdávání. Dobré náladě nepřidávají ani temné ilustrace Josefa Bolfa. Černobílé obrazy zachycující opuštěná města působí zlověstně a tajemně. Skvěle tak podporují celkové ladění knihy.

Mondschein by se dal rozdělit do dvou částí, které spolu vytváří jeden příběh o marnosti lidského života a jeho tvárnosti. Autor v textu hledá odpověď na otázku, jak ještě jde stlačit lidský život, aby se dal ještě tak nazývat. První polovina knihy více než cokoliv jiného připomíná snímek sourozenců Wachovských Matrix. Ne však celou trilogii, pouze filosofický nádech prvního dílu.

Zemi postila nezmíněná katastrofa, která zničila celou civilizaci. Zbyla jen hrstka lidí v nepojmenovaném městě. Nad obyvateli vládne pevnou rukou neomezený vládce. Šeď každodenního plahočení se do práce a zpět, fronty na jídlo, neustálá hrozba nebezpečí v podobě viru, která je ještě umocněná neustálou potřebou nosit ochrannou masku. Ondřej Štindl nemohl vymyslet dystopičtější prostředí. Navíc místo sáhodlouhých popisů nechá hlavního hrdinu chvíli žít v tomto beznadějném vzepětí lidského života, aby čtenář cupitající za jeho zády mohl naplno prožít celkovou atmosféru.

Přesto naděje existuje. Dorma. Virtuální svět plný radosti, krás a prožitků. Veškerá existence živořících lidí se upírá k tomuto místu, ve kterém prožívají své alternativní životy a radují se. Autor tak postupně buduje komplexní protiklad obou světů. Ani nemusí hodnotit. Nechává na čtenáři, aby postupně chápal stále více, jak virtuální realita zastírá lidem oči a dává jim naději žít.

Hlavní hrdina Erik Vilks podobně jako Winston Smith z Orwellova románu však křehkou rovnováhu naruší. Druhá část Štindlova textu se zaměřuje na konkrétní manipulaci s člověkem, ztrátu lidství a svobodné vůle. Deprese z textu čiší ještě o něco více. Do popředí se dostává spíše Marta, která přebírá otěže hlavní postavy a z jejího pohledu může čtenář sledovat postupný úpadek civilizace. Nejen to, také nástup k moci člověka, jenž si říká Prozřetelný.

Štindl si dává na čas a jen pomalu buduje krůček po krůčky celý korpus příběhu, který, ač by se mohl zdát diametrálně odlišný, je stránku za stránkou komplexnější a komplexnější. Autor se na jeden příběh dívá z více stran, vyhýbá se přehnaným popisům i hodnotícím soudům. Jeho hrdinové žijí svůj život v prokresleném světě, a čtenář tak má dostatek prostoru, aby na sebe nechal působit všechna slova.

Kniha je nabitá emocemi, které čtenář postupně doluje z šedi betonu. Dotýká se základních témat, které nijak nebagatelizuje, a zároveň se i vyhýbá patetičnosti. Kdo by od knihy čekal prostoduchou postapokalyptickou střílečku ve stylu počítačové hry Fallout, bude zklamán. Ač děj obsahuje akci, není prvořadá. Je jen nedílnou součástí knihy jako celku. Všechny její části autor vyvážil, tak, aby spolu fungovaly v harmonii.

Literární debut Ondřeje Štindla přinesl do vod české fantastiky překvapivě svěží a dobře napsané literární dílo, které v sobě skrývá mnoho otázek a spoustu odpovědí. Pro milovníky Orwella či Cormaca McCarthyho, který se v českém prostředí blýskl podobně, možná ještě depresivnějším, románem Cesta, je Mondschein povinností. Kniha je důkazem, že lidská budoucnost není jenom světlá a že o ní jde napsat skvělá kniha, ke které se čtenář vrátí.

Civilizaci zcela rozvrátila řada blíže neurčených katastrof. Komunita přeživších se usídlila v možná posledním zbylém městě a pod vedením charismatického vůdce se pokouší vytvořit novou společnost. Pravidla života v ní určují zásady pseudonáboženského učení Nového začátku i strach před přetrvávajícím nebezpečím smrtelné nákazy. Iluzi plnohodnotné existence a svobodné vůle mohou lidé nalézt jenom ve virtuálním světě, do něhož se mohou po práci připojit. Stejně žije i Erik Vilks, hlavní hrdina knihy – pak ale v duchu uslyší podivně známou melodii a ta jej trýznivě upomene na život, který snad kdysi vedl. Rozhoduje se tedy odhalit svůj skutečný příběh, najít pravdu, která může být osvobozující i otřesná… Román Ondřeje Štindla navazuje na tradici dystopického žánru, jak ji vymezila zahraniční i domácí klasika (Orwell, Dick, Tevis), přitom ovšem nabízí původní a dobře vystavěný příběh o hledání osobní identity a fungování lidské společnosti. Svébytnou, paralelní rovinu příběhu vytvářejí ilustrace Josefa Bolfa, jenž se podílel i na námětu knihy. (anotace)

• Mondschein
• Autor: Ondřej Štindl
• Překlad: –
• Série: –
• Formát: hardback
• Počet stran: 216
• Cena: 285 Kč
• Vydalo: Argo, 2012