Líheň – n. v. – Žamboch Miroslav

Nakladatelství Triton se rozhodlo pokračovat ve vydávání knih Miroslava Žambocha. Krom dvou Koniášů (sbírka Koniáš – Muž na stezce a román Koniáš – Vlk samotář) se nyní na pultech knihkupectví objevil i jeho staronový román Líheň, který původně vydalo nakladatelství Wolf publishing. Oproti prvnímu vydání ve dvou svazcích a pevné vazbě zvolil Triton jednosvazkové paperbackové vydání, takže na čtenáře čeká téměř pětisetstránková kniha doplněná o ilustrace. Rozměrově je kniha stejná jako předchozí Koniášové, takže v regále vedle nich dobře zapadne a nebude z řady nijak vyčnívat.

Marika Zaháňská pracuje jako asistentka na vysoké škole a její soukromý život stojí jednoduše „za houby“. Shodou náhod se nachomýtne k na první pohled úplně banálnímu přepadení, ale když přepadený banditu jednoduše postřelí, zjišťuje, že něco asi nebude v pořádku.

Stejně jako třeskla pistole v temné uličce Prahy, tak třeskl i startovní povel a veškeré události se daly do pohybu. Ač je čeká dlouhý běh, už od začátku nasadil příběh zběsile dynamické tempo s neuvěřitelným spádem. Klidnější scény střídají ty akční. Marika se najednou dostává do podivného společenství několika svébytných individuí, která připomínají charaktery starých béčkových akčních románů, s nimiž si ovšem autor pohrál a oblékl je do novějších a originálnějších kabátů. Největší změnou prošel asi geniální vědec, nyní reprezentovaný Alexandrem Rubinem, jehož mozek dalece přesahuje analytické schopnosti kohokoliv na Zemi. Nechybí ani mlčenlivý pistolník a samurajský meč nyní nedrží sama hrdinka, ale polylingvistický elegán s citem pro vybranou módu a dobrou kávu.

Zpočátku nechápe nic ani hlavní hrdinka, natož čtenář, který od prvních stránek sleduje dění prakticky výhradně jejíma očima. S rozjetím další příběhové linie policejního důstojníka Krčmáře se začnou pohledy kamery střídat. Přičemž pouze hlavní hrdinka vypráví v ich- formě. Střídání pohledů a vyprávěcích osob je autorovu specialitou. V Líhni se povedlo na výbornou, takže kdykoliv dojde ke změně, čtenář ji okamžitě vytuší a přizpůsobí se jí natolik rychle, že nedochází k žádným zmatkům, nechápání děje a podobným rušivým efektům, které vznikají, když text obsahuje mizerné přechody mezi úhly pohledu.

Atmosféra prvních dvou částí (Líheň je rozdělena do čtyř „knih“) se nese v ryzím duchu neustálého strachu před odhalením a hlavně strachu z neznámého, protože nikdo neví, kdo jsou nepřátelé zač a už vůbec ne, jak s nimi bojovat. Autor dokázal popsat jednu a tu samou zápletku ze dvou úhlů pohledů, jednak exaktní vědou, jednak mytologií. Až do úplného konce však čtenář jen matně tápe a nedokáže si spojit obě cesty dohromady. Ale jakmile si to uvědomí, zjistí, že pravdu měl celou dobu naservírovanou přímo před nosem, jen si ji zkrátka neuvědomil.

Ke spásnému zjištění se ovšem musí prokousat pro mnohé jedince neuvěřitelně složitým textem plným matematických „tentononců“, které občas zaberou i půl stránky. Čtenáři, pro něž hodiny fyziky jsou nebo byly jen utrpení či možnost, jak si schrupnout, jsou v textu odkázáni na zjednodušující vysvětlující parafráze, jež v příběhu slouží méně chápajícím hrdinům. Autor tak sice osvětluje záležitosti i těm čtenářům, kteří z půlky stránky pochopili jen slovo „rovnice“, ovšem občas dojde i k situaci, kdy vysvětlení má sice charakter jedné věty, jež ovšem obsahuje další kvantum cizích slov, tudíž ku pomoci moc není. Pro rozplétání zápletky jsou tyto pasáže nezbytné, tudíž rozhodují o pochopení celého děje tak, jak autor zamýšlel. Jenže hrozí, že se čtenář zaplete do fyzikálního žargonu, nepochopí vůbec nic a knihu tak odsoudí velice snadno. Hrozí i prosté přeskakování vybraných pasáží, které mohou obsahovat něco na způsob fyzikálně matematických přednášek, a výsledek bude podobný.

Kniha Líheň dostala přízvisko pocta Jiřímu Kulhánkovi. Právem. Tajemný spisovatel Jiří Rulhánek sice v celé knize neřekne jediné slovo, nikdo se s ním nesetká, ovšem už od první zmínky o něm čtenář pochopí, odkud vítr vane, a jen s nadšením dál sleduje, jakým způsobem autor do románu vložil neuvěřitelné množství postav a motivů, které jsou mu známé z reálného života. Narážky na celkový literární svět tuzemské fantastiky jsou jemné, nenásilné a do univerza knihy zapadají přesně jako kostičky puzzle. Text tak vytváří úžasný svět soudobé Prahy, který se čte s nadšením z každého nového poznaného jména, jež funguje v perfektních souvislostech. A nad vším stojí Miroslav Žamboch, jenž jako dirigent řídí celý orchestr spletitých, těžko pochopitelných, ale ke konci geniálních příčin a následků.

Pět set stránek dělají z knihy záležitost minimálně na celý víkend usilovného čtení a na přelomu druhé a třetí knihy začne čtenář upadat, protože se děj řítí do stereotypu. Naštěstí se vše změní přesně v okamžiku, když nad tím začne uvažovat, takže myšlenky zůstanou nedokončené a děj se znovu jako mašina s porouchanými brzdami řítí dál. Tudíž se skutečně jedná o chutný mix naroubovaný na hluboký příběh s drobnou, avšak nezapomenutelnou odnoží. Je to spíše drobný detail, jenž s hlavním příběhem nemá nic společného a s knihou samotnou si jen tak pohrává, ale když se konečně vysvětlí, nechá čtenáře jen chvíli beze slova stát nad celkovou skutečností.

Nabízí se také srovnání s Jiřím Kulhánkem, ale texty těchto dvou autorů porovnat nelze. Miroslav Žamboch píše natolik svébytným a jedinečným stylem, že ani nejde uvažovat o nějaké podobnosti textů. Kniha sice obsahuje plno akčních scén, avšak ve svém pojetí jsou napsány úplně jiným způsobem, než by byly od výše zmiňovaného JK.

V novém balení na čtenáře čeká klasická akční střílečka od mistra české fantasy literatury. Nový design knihy je velice povedený a žena na obrázku působí přesně tak, jak ji autor pospal v knize. Na oko chladná, smrtící a oděná celá v černé. Pokaždé, když se na obálku podíváte, bude se vám zdát, že žena má jiný výraz, než měla před tím.

Tato kniha prostě za přečtení stojí. Můžeme ji nazvat i povinností pro všechny čtenáře knih Miroslava Žambocha, povinností pro všechny milovníky knih Jiřího Kulhánka, povinností pro všechny, kdo mají v oblibě kvalitní, řemeslně dobře napsaný a originální příběh, a povinností všem příznivců akční sci-fi.