Lesní lišky jsou útlá antologie finských povídek na pokraji fantastiky. A z dosavadních letošních žánrových počinů, které si kladou za cíl představit českému čtenáři cizí literární tradici, se jednoznačně jedná o ten nejpovedenější.
Sbírka představuje celkem sedm povídek od sedmi různých autorů, jejichž překlad (a celý projekt) mají na svědomí studenti finské filologie na UK. Všechny texty mají přitom jeden společný znak, a to příslušnost do žánru suomikumma neboli „finské podivno“, jehož historií a charakteristikami se zabývá Teemu Manninen v teoretickém článku uzavírajícím sborník (a dobře tomu!). Celá kniha je tak skvělou příležitostí rozšířit si obzory v žánru, jenž se zatím v naší překladové literatuře objevuje jen zřídka.
Na čtenáře, který se podobně jako já s finským podivnem setkává poprvé, čeká zážitek, jaký lze přirovnat k procházce po galerii věnované jednomu uměleckému období. Každá povídka je totiž samostatný obraz s vlastním specifickým podtónem, ale jejich příbuznost je patrná. V tomto ohledu se jedná o velmi dobře zvolený výběr. Všechny texty využívají fantastické prvky, ale některé z nich jen velmi lehce, spíše pro jemné dokreslení než jako svůj ústřední bod. Snad nejvíc se tón sbírky blíží magickému realismu, ale ani tohle označení se nedá použít s čistým svědomím. Lesní lišky totiž pracují s mísením žánrů, folklorní rétorikou, v níž lze občas jasně slyšet Kalevalu, a stíráním hranic mezi dějem a introspekcí, aniž by se přitom úplně odtrhovaly od suše ironických odkazů na realitu.
Pokud jde o jednotlivé povídky, je antologie velmi dobře vyvážená. Jako slabší působí snad jen Čarodějná kolébka (Leena Krohn), která klade příliš velký důraz na jednotlivé obrazy, ale už jí nezbývá dech na pořádnou pointu. Podobně krátký Motýl (Jyrki Vainonen) se sice také neřadí mezi nejsilnější kusy sbírky, ale tahle sympatická úvaha, jakkoliv popisná, velmi dobře dělí sbírku na dvě části a působí jako krátký oddech před další várkou toho skutečně „podivného“.
Temná zhouba, uzda smrti (Anne Leinonen) se z celé sbírky nejvíc blíží „pořádné“ fantasy; příběh o divokých dětech, rodině a vlcích chytne už od začátku a nepustí, jakkoliv může být jeho konec předvídatelný. S jinou než lidskou přirozeností si hraje i Gordonův příběh (Tiina Raevaara), deníkové zápisky ze světa, o nějž se dělí lidé a ptáci, aniž by se příliš potkávali – a kde ptáci, na rozdíl od lidí, vedou své vlastní války. Rozhodně jde o jeden z nejoriginálnějších textů ve sbírce.
Transit (Johanna Sinisalo) vypráví svůj příběh formou záznamů z vyšetřování a v říši fantastiky stojí jen jednou nohou. To ho ale nečiní o nic méně zajímavým; naopak se jedná snad o nejnapínavější text knihy, spřádající historku o autismu a delfínech (a také jeden z mála, který na vyvolané otázky přináší i jakous takous odpověď). Tajemno a pátrání po odpovědích využívá jako své hlavní téma i titulární povídka Lesní lišky (Maarit Verronen), další příspěvek, jenž se o fantastiku spíš jen lehce otírá, než aby ji naplno využil. Namísto toho vykresluje příběh o třech kamarádech, kteří se i přes zákaz vydávají do liščího lesa (a pak se musí vyrovnávat s následky), realistický obraz svých postav i prostředí – a přitom si zachovává náznak tajemství a alegorie ve formě honu na stříbrné lišky.
Nejhlubší dojem ale zanechává Kéž bychom tu byli taky od Pasiho Ilmariho Jääskeläinena, od nějž je v češtině dostupný ještě román Literární spolek Laury Sněžné. Tenhle jediný hrdý zástupce sci-fi v celé antologii pracuje s premisou téměř dystopického světa, ve kterém je ale možné se nechat naskenovat a přenést svou mysl a osobnost do dokonalého virtuálního Údolí – s tím drobným detailem, že stěhování je definitivní a tělo je po něm zlikvidováno. Kontrast mezi hlavním hrdinou, který se stěhovat odmítá, a jeho manželkou, která naopak do Údolí hodlá přesídlit stůj co stůj, ústí v téměř tragikomické rozuzlení.
Lesní lišky by rozhodně neměly uniknout pozornosti každého, kdo rád čte antologie, obzvlášť pokud preferujete „jemnou“ fantastiku před plnokrevnou fantasy či hard sci-fi. Z celé knihy přímo čiší neuvěřitelná péče, která jí byla věnována: péče autorů při cizelování textů, péče překladatelů při snaze přenést co nejvíc původních významů, i péče editorů a nakladatelů při volbě finální podoby knihy. Podobně jako hvězdy na krásně vyvedené obálce, i tenhle sborník jasně září mezi svou žánrovou konkurencí.
Lesní lišky a další znepokojivé příběhy
Editor: Lenka Fárová
Vydal: Pistorius & Olšanská, 2016
Obálka: Nataliia Sychevská
Formát: váz. s přebalem
Počet stran: 128
Cena: 169 Kč
