Osmnáctý díl nekončící zombie apokalypsy…
Po minulém masakru a naprosto nekompromisním zvratu by se mohlo zdát, že si dáme na poměry téhle série odpočinkový díl. Že nám Kirkman a spol. nepřinesou nic víc než pouhou výplň a masivní kolos se otočí o další kolečko ve stále se opakující šabloně. A víte co? Tentokrát se tak nestalo!
I přes skutečnost, že nejsme svědky ohromujících akcí a úmrtí nepřichází co kapitolu, je kniha napěchovaná neskutečně napínavým příběhem, který nás z velké části zve na prohlídku do Neganova života. A co si člověk může přát víc, než nahlédnout za oponu doposud nejlepšího záporáka celé série? Ano, v tomhle díle se projdeme po Neganově sídle, spatříme na vlastní oči jeho krutost a paradoxní spravedlnost, také jeho vytříbený slovník plný vulgarismů (překlad se fakt povedl!) a několik pošahaných úchylek. To vše je okořeněné nonstop napínavou a nervy drásající skutečností, že jedné z hlavních postav teče do bot. A vy zkrátka víte, že umíráček může přijít kdykoliv a pro kohokoliv. Bez výjimky. Díky tomu jste od začátku do konce napnutí jak struny u dobře vyladěné kytary.
Celá kniha slouží z velké části jako obří příležitost pro vybudování nějakého vztahu k Neganovi a jeho způsobu života, se kterým je po právu číslem jedna v prohnilém zombie světě. Každičká věta, urážka, informace či náznak věcí budoucích je natolik zajímavá, že budete hltat skutečně vše, co se v tomhle díle objeví. Kirkman je zkrátka mistr dialogů a jeho naprosto přirozené a uvěřitelné rozhovory jsou k nakousnutí a nikdy vás neunaví. Nejde o zbytečná moudra, nejde o srdceryvné vylíčení smutných událostí. Jde o realitu. Drsnou, nepromíjivou a zatraceně čtivou. Co víc, interakce mezi postavami rezonuje v každičké scéně a odhalení několika menších příběhových pozadí dotváří tak perfektní celek, jak to jen jde. Skutečně naprosto skvělá práce.
A aby toho všeho nebylo málo, tak se objeví ještě jedna zcela nová postava, která do série opět přináší svěží vítr, a to nejen díky extravagantnímu vzhledu, svému postavení a úžasné povaze, ale také díky jedné malé tygřici, která vás zkrátka nemůže nechat v poklidu. A když si člověk do toho přihodí poslední stránky a jeden nečekaný zvrat… No prostě – vau! Tady se rozehrává úplně jiná liga, kterou doposud tahle série neokusila, a lze říct, že nás čeká něco velkolepého a fenomenálního.
Kresba i nadále pluje ve stejně kvalitních vodách jako vždy. Tentokrát však Adlar dostává mnohem více prostoru k nakreslení velkolepých staveb, místností a konstrukcí, které mu skutečně jdou od ruky a vypadají velmi živě a reálně. Neustálé hrátky se stínováním jen a pouze podtrhují úžasnou atmosféru, kterou Živí mrtví mají od počátku své éry, a u některých panelů jde přímo vidět, jak si kreslíř pohrával s několika detaily. A jednu konkrétní stranu bych pak zarámoval jako ukázkové znázornění odporu, strachu a beznaděje. Zkrátka děsivě hutné a přitažlivé.
Čekal jsem odpočinkový díl. Místo toho jsem dostal atmosférickou nadílku, která nezapomněla vůbec na nic ze svých silných stránek a rozjela tu nejvyšší možnou hru. Velká pecka.
Živí mrtví 18: Co přijde pak
Scénář: Robert Kirkman
Kresba: Charlie Adlar
Vydal: Crew 2016
Překlad: Martin D. Antonín
Počet stran: 144
Cena: 299 Kč
Hodnocení: 95 %
