Trojice knih ze světa Walking Dead si drží neuvěřitelnou kvalitu.
Furt ta stejná písnička. Rok co rok a knihu co knihu se tady rozplývám nad tím, jak se Živí mrtví drží na vrcholu komiksových sérií a jak scénárista Robert Kirkman neustále příchází s další porcí nápadů kterak čtenáře udržet u víc jak patnáct let vycházejícího příběhu. A nic se nemění i s nástupem Šeptačů, kteří hrdinům zatápí zase úplně jinak, než kdysi dávno Guvernér, Negan a další „padouši“. Se Šeptači se do komiksu navrací prvek hororu, naprostého zmaru a situací, ve kterých vám fakt není moc příjemně. A po minulé události, kdy nás Kirkman šokoval ztrátou hned několika důležitých postav, se už fakt klepete strachy, co si připraví dál. A že to kruci stojí za to!
Jak už jsem naznačil, po minulé zdrcující ztrátě několika charakterů přichází čas na depresi, sebereflexi, a pochopitelně i pochybnosti o několika rozhodnutích. Zcela logicky se tak v první knize zvolní tempo, více prostoru dostanou emoce a dialogy, které nám prokreslují pozadí nejen postav, ale i světa, ve kterém žijí. A vůbec to není ke škodě. Vždy je potřeba krapet zbrzdit tempo pro větší nádech před další katastrofou. Je to osvědčený koncept, který se ne a ne vyšťavit. Navíc jak to v komunitách plné různorodých lidí bývá – dojde na zpochybňování a pokusy o převrat systému, který je pochopitelně mířen především na hlavního hrdinu Ricka. Podstatné je, že vše dává smysl a jde o naprosto přirozené vyústění chování několika zlomených lidí.
Další dvě knihy pak rozjedou příběhový úsek, ve kterém se naplno ponoříme do války se Šeptači, jež díky oblékání mrtvých kůži vytvářejí podstatně nevypočitatelnější nepřátele než by se na první pohled mohlo zdát. Ono vidět před sebou hordu oživlých mrtvol je samo o sobě působivé, ale když v té samé hordě vidíte pobíhat i několik 
živých jedinců, kteří vymýšlí x způsobů, jak vás zabít – to už je jiný horor. A neskutečně to šlape. Nepřátelé vás děsí, stejně jako oblíbené hrdiny a pochopitelně dojde na několik úmrtí, na silné pasáže plné šokujících zvratů (NEGAN!), a především se daleko víc dozvíte o postavách, u kterých byste ani nečekali, že o nich potřebujete něco vědět. Neskutečně přesná práce.
Charlie Adlard je u série od druhé knihy, a za tu dobu ušel pořádný kus cesty. Právě Šeptači jsou pro jeho atmosférický um se stínováním tím pravým ořechovým. Daleko víc se tu zjevují dvojstránky plné chodících mrtvol a scenérie několika komplexů, které dříve v sérii ani nemohly figurovat, neboť neexistovala žádná větší komunita a žádné obydlené města. Hraje si tu daleko více i se světlem a s panely, které, zřejmě po konzultaci s Kirkmanem, jsou více roztříštěné a v daleko větším počtu, než bylo doposud zvykem. Fakt… fakt paráda, které nelze něco vytknout!
Robert Kirkman: Živí mrtví – Není cesty zpět (25), Volání do zbraně (26), Válka šeptem (27)
Vydala: Crew, 2018
Kresba: Charlie Adlard
Počet stran: 144, 136, 136
Cena: 299, 299, 299 Kč
