V Crwi nastartovali očekávanou sérii Tokijský ghúl, jednu z nejpopulárnějších mang současnosti. A pokud máte rádi mix hororu a mafiánských příběhů, je tenhle komiks přesně pro vás.
Poněkud nesmělý studentík Kaneki sice žije v realitě, kdy na lidi pravidelně útočí a žerou je ghúlové, ale jeho se to příliš netýká – na vypořádání se s ghúly je tu koneckonců speciální policejní oddělení. Kanekiho mnohem víc zajímá, že padl do oka Rize, která chodí do stejné kavárny a má stejného oblíbeného spisovatele. Jenže všechno se zvrhne, když se na první procházce z Rize vyklube ghúlka, pro niž je Kaneki jen plánovaná večeře. Během jejich potyčky ale oba skončí zranění a v nemocnici, a když Rize nakonec umře, Kanekimu jsou transplantovány některé její orgány. Po operaci se probouzí jako někdo úplně jiný – napůl člověk, napůl ghúl, který už není schopný jíst lidské jídlo a nezbývá mu nic jiného, než se ponořit do ghúlího podsvětí a doufat, že ho nikdo nezabije za to, že jim vkročil na území.
Tokijský ghúl je temná manga, která se nevyhýbá krvavým detailům a rozsáhlým bojovým scénám. První díl je nicméně hlavně a především úvodní, takže primárně seznamuje s postavami; skutečně epických kapitol se dočkáme až později. Celý svazek se nese v duchu víceméně komorního hororu, kdy se Kaneki chtě nechtě musí vypořádat s tím, že je z něj teď monstrum a že se nemá jak ukrýt ani kam jít (a taky že na sebe částečně přebírá chování Rize, ale o tom více v pozdějších dílech). Svazek graduje Kanekiho první bitvou s jiným ghúlem, během a po níž se konečně dozvídáme první drobky informací ohledně toho, co se Kanekimu vlastně stalo a co bude dál.
Kaneki jako hrdina je ze začátku neslaný nemastný – v prvních kapitolách ani nemá šanci se projevit jakkoliv jinak, protože se toho prostě děje příliš moc. Ke konci svazku se vybarvuje jako typický čistokrevný klaďas (s jiným ghúlem bojuje jen proto, aby ochránil svého lidského kamaráda, a odmítá se krmit), ale ani tak nešustí papírem, především díky traumatu, kterým si prochází, a letmým náznakům jeho budoucího vývoje v hrdinu o něco méně kladného. Podobně slibně se rozvíjí i svět, přestože komplikovanou hierarchii ghúlů a jejich lovců jsme zatím nakousli jen velmi letmo.
Kresba odpovídá důrazu na detaily Kanekiho proměny: ghúlové se nejlépe poznají podle očí a právě na oči a výraz tváře obecně klade Išida největší důraz. Panely jsou čisté, dynamické a přehledné i v náročnějších scénách. Font je typický pro mangy u Crwe a Anna Křivánková si jako obvykle vyhrála s překladem veškerých citoslovcí.
První Tokijský ghúl je strukturou typickým rozjezdem nové série, který však už od prvních stránek ukazuje, že hororových scén i bojů si užijeme dost a dost. Celkově se co do obsahu i provedení jedná o povedený první díl; nezbývá než se těšit na pokračování.
Sui Išida: Tokijský ghúl 1
Vydal: Crew, 2016
Překlad: Anna Křivánková
Počet stran: 228
Cena: 199 Kč
