Osmý díl titánské hostiny pokračuje ve své krasojízdě…
A to jsem si myslel, že to lépe již nepůjde. I tentokrát musím smeknout a uznat, že Isajama se překonal a osmý svazek ještě o stupínek překračuje svého předchůdce. Dámy a pánové, tohle je skutečně prozatím nejlepší svazek!
Důvodů je hned několik. Je pravdou, že minule jsme si dali pauzu od psychologických rozprav, výraznějšího posunu v příběhu či růstu charakterů. Místo toho dal autor průchod masivní a krvavé řežbě, která bravurně pracovala s atmosférou, tempem a akční choreografií. No a teď si představte, že v nejnovějším svazku dostanete hned obojí. A v pořádné porci. Už chápete?
Vybalancování klidných pasáží s dialogy a hutné akce bývá u mnoha sérií velkým problémem. Ne vždy se podaří správně naladit na správnou notu a výsledek se mnohokrát hroutí pod rukama. Jenže tento díl zvládl nemožné a funguje od začátku do konce bez jediného zádrhelu. Od momentů rozhodování, přes emocionálně střižené dialogy, hutné budování atmosféry až po horkokrevné akční pasáže a finální zvrat, který je skutečně skvěle napsán a dokáže šokovat. Jisté indicie jsou sice roztroušeny po celém svazku, přesto se povedlo zatnout do živého a funguje to na jedničku. Zkrátka, výborně vyvážený mix všeho, co je na téhle sérii skvělého. A přitom se celý svazek točí “jen” kolem odhalení skutečného nepřítele lidstva!
Největším plusem je však samotné tempo, které žádným způsobem nestagnuje, skáče od jedné důležité události ke druhé a přitom stále dokáže stupňovat napětí, které ve čtenáři silněji a silněji rezonuje. Díky tomu pak samotné vyvrcholení boduje na více frontách a celá dějová linie dostává uspokojivý závěr. Ano, stále se jedná o japonský komiks, takže máme spousty a spousty otazníků, ale příběh se posunuje správným směrem a konečně má čtenář pocit, že se přestává ztrácet. K dokonalosti stále chybí vybroušenější scénář, ale série rozhodně má stále kam stoupat. A to je přeci nejdůležitější.
Prostředí plné stromů a zeleně vystřídalo město plné budov a konstrukcí. Jenže tentokrát je vše daleko přehlednější, detailnější a mnohem propracovanější než kdykoliv předtím. Isajama se skutečně každým dalším svazkem zlepšuje a to nejenom v akci, ale i v samotných postavách a okolí. Silné stínování dodává panelům hloubku a nádech tíživosti, díky čemuž pak mnohem lépe fungují jednotlivé scény. Jedná se tak o jednu z mála japonských sérií, kde skutečně vnímáte každým svazkem pomalé krůčky a posun k stále přitažlivější a pohlednější kresbě. A i když to pořád není dokonalé, je velmi příjemné sledovat změnu, kterou Titáni neustále prodělávají.
Co se týče českého vydání, nemohu opomenout jednu zásadní věc. Delší dobu sleduji u Crwe časté problémy (u mangy) s editací. Ovšem Titáni (a pár dalších) jsou výjimkou, která si zaslouží pochvalu. David D. Kočí odvedl poctivou práci a text v bublinách má vytoužený prostor, nikde nevyčuhuje a netrpí postihem gigantického fontu, kterého by si snad všiml i naprostý slepec. Díky tomu se tak svazek čte velmi pohodlně a bez rušivých elementů. Kéž by podobnou péči dostaly i série jako Tokijský ghúl, Gantz či Gunsmith Cats.
Zdaleka nejlepší svazek, který kloubí všechny silné atributy série dohromady. Pro fanoušky seriálu pak tento svazek doporučuji o to víc, neboť se zde již rozehrává příběh, který v seriálu nebyl adaptován. Jasná volba pro všechny!
Hadžime Isajama: Útok titánů 8
Překlad: Anna Křivánková
Vydal: Crew, 2016
Počet stran: 190
Cena: 189 Kč