Tolik svazků a furt to stejný… U téhle mangy zkrátka musíte přistoupit na hru, kterou s vámi autor Hiroja Oku hraje. Je jedno, že za sebou máte šestnáct knih, stejně se děj bude posouvat hlemýždím skluzem, a to ještě při troše štěstí. Ovšem… tady chvilka napětí… tahle kniha se příběhově opravdu někam posune! Nekecám! Nemožné!
Kei totiž získává nový cíl, který ho motivuje do lepších výsledků. A nasbírat sto bodů ve hře Gantz nebude žádné peříčko! Co ta změna? Ono, když přijdete o člověka, který je vašemu srdci blízký, vaše uvažování se logicky změní. A Kei naštěstí taky. Což z něj po dlouhé době dělá hrdinu, který nemyslí jen na sebe, ale záleží mu i na ostatních. A to je jedině dobře. Nějaký charakterový vývoj byl potřeba, neboť to v poslední době dost skřípalo.
No a tím to vlastně končí. Někdo zemře, Kei je smutný a pak přichází motivace. Do toho se odehrávají vedlejší dějové linky, které ale i přes jistou bizarnost tolik nezaujmou a čtenář je tak opět odkázán na další svazek, který snad… snad přinese další posun. Nechápejte mě špatně, první půlka knihy, kdy jde skutečně o život, umí bejt napínavá, ale jde o Gantz a postavy tu hrají roli masa do mlýnku, tudíž se výsledek dá vždy odhadnout. Co překvapí, je způsob smrti. Což ne vždy stačí, že ano?
Kresba jede ve stejným duchu jako všechny předchozí knihy. Což jde ruku v ruce se stále stejným scénářem, a tak máte dojem, že i ona se příliš nevyvíjí. A máte pravdu. Stále ty stejné proporce, minimum obličejových detailů a rozmáchlé 3D prostředí. Variabilita nepřátel však umí potěšit, o tom žádná.
Gantz se příběhově někam posunul, a to je dobře. Jinak je to ale pořád ta stejná jízda, která by už potřebovala nějaký upgrade. Snad příště.
Hiroja Oku: Gantz 16
Překlad: Anna Křivánková
Vydal: Crew, 2017
Počet stran: 192
Cena: 199 Kč
Hodnocení: 50 %
