I superhrdinové umírají, nejen jejich strýčkové (sorry, Spider-Mane). A tak se klidně může stát, že jejich tělo najde klidně partička dětí.
Pětice zcela rozdílných dětiček/ archetypů (nerd přes superhrdiny, rádoby cool dívka, její obtloustlá následovačka, drsňák ze špatných sociálních poměrů a videohry hrající mladší brácha cool dívky) poměrně náhodou naráží na tělo. Mrtvé tělo. Nejen tak obyčejné tělo. Tělo superhrdinky jménem Plutona, zn.: nejsilnější pláštěnka ve městě.
Mají si ji fotit a proslavit se tím? Nerd všem vysvětluje: co myslíte, co se stane s městem, až padouši zjistí, že je Plutona po smrti? Mají ji pohřbít? Nechat být? Jak už správně tušíte, tenhle komiks Jeffa Lemireho nebude tradičním příspěvkem do superhrdinského mainstreamu.
Nalezení těla je totiž spíše tak trochu MacGuffin – předmět, který má na příběh efekt spíš coby motivátor a spouštěč, než že by sám aktivně ovlivňoval děj. (Tuhle techniku rád používal popularizátor termínu Alfred Hitchcock.) Tenhle MacGuffin spustí celou sadu interakcí uvnitř této mládežnické skupiny, některé pozitivní, jiné trochu horší. A některé úplně špatné.
Každý sešit přitom obsahuje krátkou část příběhu vysvětlujícího, jak se Plutona do této pozice dostala – jako vypadlé ze stránek komiksu stříbrného věku.
Jeff Lemire si rád hraje s žánrem, jak jsme mohli nedávno vidět v Černé palici. Komiksů, ve kterých se na téma superhrdinství díváme očima obyčejných lidí, je spíše menší procento, často však jde o Zázraky žánru.
Plutona vám často bude připadat tak nějak povědomě. Snad je to tím, že hraní si se žánrem znamená, že si musíte hrát i s jeho mnohými klišé. Určitě se k tomuhle pocitu přidává i fakt, že „inspiračních zdrojů“ má Plutona nemálo. Rozpoznáte v ni seriál Stranger Things, filmy Snídaňový klub, Kronika, Stand by Me nebo předlohu posledního jmenovaného, povídku Tělo od Stephena Kinga.
A přestože jsou postavy v jeho rukou poměrně ploché, Lemire je posouvá zdatně a v pomalém tempu, nejčastěji pomocí dialogů. Přesto je jejich triviálnost a vůbec i triviálnost příběhu největší slabinou tohohle jinak originálního a působivého dílka – a nakonec i jeho délka, některé motivy by si zasloužily více rozpracovat, možná i na úkor jiných, pár dalších se jich přímo nabízelo. Takhle Plutona působí, jako by neměla „prostředek“ – po slušné expozici přichází povedený závěr a vy máte pocit, že je to celé nějaké rychlé.
Nejsilnější složkou knihy je pak půvabná kresba Emi Lenoxové. Linky, polomanga očička (trochu připomínající Scotta Pilgrima), barvy – vizuál Plutony připomíná spíše zdařilejší underground než mainstreamové dílo. Radost pohledět.
Lemire se u nás i napodruhé (nepočítáme-li jeho kratší příspěvky do světa Justice League) ukázal v dobrém světle. Snad to vyjde i napotřetí.
Jeff Lemire, Emi Lenox: Plutona
Kresba: Emi Lenox
Vydala: Crew, 2018
Počet stran: 152
Cena: 399 Kč
