Robert Kirkman umí jednu věc hodně dobře – vytvářet komiksové klenoty. Českému fanouškovi to tak zrovna přijít nemusí, ale i on (tedy i vy!) nejspíš zná jeho nejslavnější počin – The Walking Dead aka Živí mrtví. Pojďme se společně podívat, co všechno se za těmito slovy skrývá.
V článku o Walking Dead jsme si jasně definovali, co to je fenomén, a proto přišel čas se podívat na další kousek, který do této kategorie patří. Blíží se totiž Velikonoce, ale víc než na šupání, řehtání a slepičí vejce se fantasy fandové těší na vejce dračí, bitvy, šermířské souboje a v nemalé dávce i soulože v nové sérii seriálu Game of Thrones. Pojďme se podívat, co všechno můžeme ve světě Hry o trůny najít a co můžeme mít doma.
Živí mrtví jsou jednoduše fenomén. Pokud o tom snad někdo pochybuje anebo poslední roky strávil na expedici v Patagonii, měl by asi nejprve začít článkem kolegy Rabyniuka, který mu osvětlí, jak se věci mají. My ostatní víme své. Zombie už na naše mozky s úspěchem útočí ze stránek komiksů, z televizních (ehm, počítačových) obrazovek a nejnověji také z knižních stránek. Naděje, že jejich úder bude méně zdrcující, než ve výše zmíněných případech, se přitom jeví jako chabá. Stačí totiž říct jen dvě slova: Robert Kirkman…
Pojem zombie původně vychází z haitského náboženského přesvědčení, které je zkratkovitě označováno jako woodoo, v populární kultuře je však postava zombie oproštěna od všech rituálních či náboženských konotací a stává se pouze monstrem lačnícím po lidském mase a lze ji srovnávat s upírem (dalším nemrtvým). Zdá se, že se zombie i jako slovo dostala do populárně kulturního podvědomí skrze anglosaský svět na přelomu 20. a 30. let minulého století. V roce 1932 účinkoval slavný Bela Lugosi ve filmu White Zombie, který odrážel původ mýtu v prostředí haitského woodoo. Tento film je prvním snímkem, v němž byla oživlá mrtvola pojmenována jako zombie. A následujících osmdesáti letech se toto původně okrajové monstrum stalo skutečně fenoménem.