Knížek o upírech je mnoho. Není však upír jako upír. Některé byste jen stěží rozpoznali od člověka, pokud by vám zrovna nevěnovali svůj krásný úsměv. Za to s některými byste do styku přijít určitě nechtěli. A to je případ Přechodu. Věřte, že úsměvu krasavců z tohoto románu je lepší se vyhnout.

Kedy sa už konečne začneme upírov báť? Kedy už prestanú byť tými napudrovanými fešákmi, slušnými mladíkmi či gentlemanmi s vyberaným vkusom, ktorí svoje tesáky vyceria, len keď sa smejú? Kedy nám nejakí autor ukáže, čoho sú tieto bytosti vlastne schopné? – Recenze slovenského vydání knihy.

Na pokračování postkatastrofického sci-fi thrilleru Přechod od Justina Cronina jsme museli čekat přes dva roky. Přiznám se, že přesto, jak se mi první díl líbil, jsem na tuto trilogii pozapomněl. Proto na mě zapůsobilo vydání druhého dílu trochu jako blesk z čistého nebe. Přízvisko bestseller poslední dobou získává více knih, než by bylo zdrávo, a ne vždy zcela po právu, což mnohdy vede ke zklamání pramenícímu z vysokého očekávání. K Přechodu jsem tedy přistupoval obezřetně, výsledek mě však mile překvapil. I proto jsem od Cronina očekával, že nasazenou laťku minimálně udrží i ve Dvanáctce.

Na pokračovanie románu Priechod sme si museli počkať tri roky. Oplatilo sa. Dvanástka nám porozpráva to, čo sme potrebovali vedieť. Ako to celé pokračovalo, ako to celé začalo, aké to bolo. Takže, hor sa do upírej postapokalypsy!