Jak sám název napovídá, v tomto díle není hlavním hrdinou John Kovář ale ženy, a to především Andrea de Villefort, která táhne převážnou většinu děje knihy. Vedlejší štěky pak obsadily Kritýna Rustová a další nám známé vedlejší postavy již z dřívějška.
Děj knihy se převážně odehrává v bazálním světě ústředí Agentury. Andrea svým nekompromisním počínáním při odhalování nepřátel přivádí sebe, ale i ostatní členy týmu kolem Ljuby Bytewské na černou listinu agentury. Její pátrání se přelívá v otevřený boj o moc v agentuře. A tak je završen i konec knihy – poněkud šíleným, několikarealitním bojem o přežití a o ochranu technojádra před jednotkami agentury pod velením záporáka Gadskiho.
Takže máme za sebou další díl JFK. Co tedy přinesly ty stránky navíc? Kniha nabízí lehce psychologickou sondu do hlav vedlejších postav. Ukáže pravou identitu Andrey Villefort, plus jako bonus nahlídne do jejího milostného života. Zároveň vidíme dozrávání junior agentky Rustové. Trochu zavádějící byl jen závěr - autor příliš nepomohl zprůhlednit už tak nepřehlednou mezirealitní bitevní vřavu. Jinak je ale kniha přínosem do celé série.
Závěrečná bitva může ve čtenáři vyvolat rozpor, co je a není možné v ohledu přestupů mezi světy a bylo by vhodné v dalších dílech tyto rozpory objasnit. To je ale jen malý, technický škraloup na jinak povedeném příběhu.
Bonusová povídka by svým námětem mohla zabrat celou knihu. I proto je obdivuhodná stručnost autora, jak se s povídkou vypořádal.
Minule jsem se zmiňoval, že hodnocení nechám díky spojitosti mezi díly na další díl. Tahle kniha však navazuje na předchozí díl jen minimálně a proto si dovolím takové mezihodnocení. Závěrečné hodnocení si pak nechám až na další díl Prokletí legendy – Hra gentlemanů. Prozatím tedy: