Boj mezi barvami

Už osm dní a nocí jsem nespal. Nejdřív jsem si pomáhal kávou, pak jsem začal šňupat čistý kofein, teď si do ucha kapu nějakou podivnost z hor Khitáje. Celé dlouhé noci jsem zavřený sám ve své pracovně a lidé kolem mě klidně spí. Klidně si spí a ON si beztrestně chodí kolem. Podařilo se mi sehnat nějaké staré knihy, kde jsou popsané rituály, jak se odnaučit spát. Buď se mi to dnes večer povede a nebo se s NÍM potkám. Ale neprodám svoji duši lacino, pár překvapení mám přichystáno.
Ale jeden nikdy neví, co se může stát. A tak, kdyby se mi něco vymklo z rukou, raději píši tento vzkaz. Berte ho jako varování. Varování před tím, co se vám může stát...

Sandmana objevil pro svět v roce 1988 Neil Gaiman ve spolupráci s DC Comics. A mimo jiné za to dostal World Fantasy Award. Co vím, tak je to jediný komiks, který něco podobného vyhrál. Pro většinu z nás, Čechů, začal Sandman existovat až po vyjití ukázky v Crwi. Ač to byla jen malá ukázka, tak stačila. Několik tisíc lidí bylo infikováno. Král snů rozšířil říši věčně bdících dál na východ.

Češi dál pokračovali v objevování jednoho z nejtalentovanějších fantasy autorů poněkud zvláštní cestou. Přestože byla v každé jeho knize poznámka, že se jedná o autora světoznámého Sandmana, tak u nás vycházeli jen jeho další knihy. Je to trochu jako kdyby někdo nejdřív vydal Experiment Dosada od Franka Herberta s tím, že by nevydal Dunu.

První kniha od Gaimana, která u nás vyšla, byla Dobrá znamení (Good Omens, Terry Pratchett a Neil Gaiman, Talpress 1997), kde se snoubí Gaimanova schopnost stavby příběhu s Pratchettovym vtipem. O rok později přiložili v Polaris do kamen steempunkovým románem Nikdykde (Nikdykde - Neverwhere, Neil Gaiman, Polaris 1998). Po velkém úspěchu této knihy následovala pochmurná pohádka Hvězdný prach (Hvězdný prach - Stardust, Neil Gaiman, Polaris 1998). V této chvíli už byl Gaiman v Česku pevně zakořeněn a mohlo se začít přemýšlet o vydání jeho hlavního díla. Ono se tedy o tom přemýšlelo už před tím, ale většina myšlenek končila slovem bankrot. V roce 2000 Polaris ještě zvětšila vydavatelský paradox knihou Sandman - Kniha snů (The Sandman: Book of Dreams, vybráno Neilem Gaimanem a Edem Kramerem, Polaris 2000). Vydat knihu reakcí různých autorů na (u nás nepublikovanou) řadu komiksů Sandman, tak to se už může stát jen u nás.

Nastal rok 2002 a CREW comics vydalo Sandmana - Preludia & nocturna. Doufám, že za to dostanou nějaké ocenění. Určitě si ho zaslouží. Ale nechme již obšírného úvodu a pusťme se přímo do vlastní knihy.

Preludia & Nocturna jsou vlastně úvodem do celého cyklu. Není to úvod nějak násilný a jen mezi řádky se pomalu dovídáte, kdo Morfeus je a kdo je jeho rodina. Gaiman je mistr v používání odkazů na mytologii. Nádherně využívá patice příběhů uložené v našich hlavách a používá je v úplně jiných situacích, než jsme zvyklí. Na tomto principu je postavená celá kniha Američtí bohové. Preludia & Nokturna tvoří osm povídek, kterými Morfeus prochází. Každá má jiné pozadí, v každé vystupují jiní statisté a každá má jinou atmosféru. Celou knihou prostupuje poměrně jednoduchý příběh. Morfeus byl polapen, ztratil svoji moc a byly mu uloupeny jeho nástroje. To ho dost naštvalo a teď se snaží dát věci do pořádku. Jak vidíte, tak kostra příběhu by se dala klidně použít i na průměrnou knihu o Conanovi, ale tady je důležité vlastní zpracování. Gaimanova představivost udělala z jednoduché zápletky mistrovské dílo.
Dlouho jsem přemýšlel, jak popsat krátce tuto knihu. Je to mistrně napsaný soubor hororových příběhů. Některé jsou strašidelné příjemně, po některých přestanete spát.
Víc vám k obsahu nepovím, byla by to škoda.

Technická stránka

Česká verze této knihy je udělána nádherně. Jsem opravdu překvapen. Překlad je brilantní a pan Viktor Janiš by měl dostat taky nějakou cenu. Cennou.
Trochu mě překvapil jeden fakt. Originál od DC Comics je barevný, kdežto česká verze je černobílá. "A kur*a...!", to byla moje první reakce. "Ale Sin City je taky černobílé a je to boží...", to byla reakce druhá. Oba dva názory se mi v hlavě honily až do chvíle, než jsem českého Sandmana dostal do rukou. Pak jsem ho přečetl. Pak jsem ho přečetl ještě jednou a zjistil, že je to dobrý. Pak jsem si obě knihy (české i americké vydání) dal před sebe a začal porovnávat list po listu.

Kniha jako celek je lepší v české variantě. Hezky drží tvar a přestože je brožovaná, tak máte pocit starobylého svazku.
Lepší obálku má souborné vydání v angličtině. Grafická úprava Dava McKeana je krásná, její česká sestřenice už tolik ne. To platí i pro ostatní obálky jednotlivých sešitů. Dave McKean v černobílé je jako Michellangelo bez barev.

Texty. Pokud nejste původem z anglofonní země, tak bude váš požitek z příběhu lepší v české verzi. Jsem strašně rád, že to můžu říct, protože příběh je na tomto komiksu to nejlepší.

No a zbývá nám už jen kresba. Netroufám si soudit, asi záleží na tom, jestli se vám zdají sny barevné nebo černobílé.

Pokud píši o českém černobílém vydání, tak musím zdůraznit jeden velmi důležitý fakt. Přechod z barvy výrazně srazil pořizovací cenu. Knihu si koupíte za 389 Kč. Vivat CREW comics. Konečné hodnocení je jednoznačně 10/10.
Teď už nám nezbývá nic jiného než se těšit na další a další pokračování. Preludia jsou jen rozjezdem. V "The Dolls House" už šinkanzen Gaimanovy fantazie jede na plný kotel.

Zdroje:
Pokud umíte trochu anglicky, tak vám doporučuji nakouknout na stránku Snění (http://www.holycow.com/dreaming/). Je věnována Gaimanově tvorbě a může vám pomoci se v eposu lépe orientovat.
Dále pak stojí k nakouknutí oficiální stránka Neila Gaimana (http://www.neilgaiman.com/).

Pod vlivem všeho možného napsal Jindra Čadík

Poznámka redakce: Po telefonátu s Mudr. Oženílkem z lůžkového oddělení psychiatrické léčebny v Praze Bohnicích, vám chceme napsat, že Jindra je už na tom mnohem lépe. Maluje obrázky a ošetřovatele už nekouše. Stále jen drmolí něco o domu panenek.